K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/471

21. 08 2021 | 01.00

V tomto pokračování o velkém britském experimentu na lidech

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

 COVI-kávička 21.7. ČR +0,302 GB +46,6. Co dál?

Česká republika:   +0,302 tisíc nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

23,8  : 18,2

Rusko se zdá být stabilizované, ale Francie nebezpečně roste.

Británie - první "den svobody" +46,6 tisíc nových případů, 611 těžkých průběhů onemocnění. Velký experiment na lidech začal.

USA +44,2 tisíc nových případů.

Předolympijské Japonsko 2,3 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Velký anglický experiment na lidech

Dobře si zapamatujme tento článek uveřejněný na Novinkách. Ať anglický experiment dopadne jakkoli, bude to pro poznání logiky chování viru a roli vakcín velmi podstatné. Momentálně je dobře, že se experiment vyzkouší na lidech nikoli u nás. Je to i o účinnosti jednotlivých vakcín z hlediska snížení nebezpečnosti průběhu nemoci. Zítra k tomu podrobněji.

Zatímco obyvatelé Anglie se tento týden dočkali dlouho odkládaného Dne svobody a konečně mohou vyrazit do klubů, barů a restaurací prakticky bez omezení, návštěvníkům nočních podniků v centru Prahy policie víkendové večery zpestřila mohutnou razií. Počínaní úřadů v Česku a Anglii tak ostře kontrastuje.

Počty nově nakažených ve Spojeném království sice rychle roste, na konci minulého týdne úřady několikrát zaznamenaly nejvyšší denní bilanci nakažených koronavirem za posledního půl roku, přičemž v neděli jich v téměř 67milionovém Spojeném království přibylo 48 161, vláda přesto od záměru rozvolnit v Anglii (nikoliv celém království) a dopřát občanům den svobody neupustila.

Počínaje pondělkem tak v Anglii končí mezi jinými i povinnost plošného nošení roušek uvnitř i venku. Poprvé od března mohou otevřít noční kluby pro neomezený počet návštěvníků.

Finálního rozvolnění se přirozeně dočkaly i hospody, bary a veškeré další podniky. A jak je vidět na videu výše, v Anglii se na pondělní den svobody nečekalo. Lidé se bavili už o víkendu. Nikdo od nich nevyžadoval potvrzení o testu, očkování ani jiné formality.

To v Praze o víkendu zvolili odlišný přístup. V noci na sobotu hygienici vyrazili společně s několika desítkami policistů včetně pořádkových jednotek a příslušníků cizinecké policie do centra. Co kontrolovali?

"Budeme se zaměřovat hlavně na vybrané noční podniky, kde je potřeba dodržovat pravidla: prokázat negativitu, v podniku by nemělo být víc lidí než míst k sezení, mezi hudebníky a zákazníky je předepsaná vzdálenost a je zakázaný tanec," vysvětloval minulý týden Radiožurnálu náměstek policejní prezidenta Martin Vondrášek.

V klubech či diskotékách je sice už povolena hudební produkce, dále je tam ale zakázáno tančit. Tanec je totiž podle hygieniků typ fyzické aktivity, kde se při počtu relativně vysokého množství lidí na jednom místě koronavirus velmi snadno šíří.

Zatímco v Londýně už se tak vesele tančilo, v Praze policisté rozdávali povětšinou 500korunové pokuty.

Britský premiér Boris Johnson po tlaku a kritice části odborné i laické veřejnosti tento týden oznámil, že od konce září budou smět do klubů a na velké společenské akce jen plně naočkovaní. Bude to v době, kdy už bude mít celá dospělá populace možnost vakcinaci podstoupit.

Viz: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/v-anglii-otevreli-nocni-kluby-a-zahodili-rousky-v-cesku-se-poradaji-hony-na-tancujici-40366612

COVI-hyeny

"Můžeme vyloučit jakoukoliv souvislost s očkováním," uvedl Palkovič, který je ředitelem sekce soudního lékařství a patologické anatomie úřadu pro dohled nad zdravotní péčí Slovenské republiky. - "Pan Lasica byl očkovaný 3. února 2021. Se souhlasem nejbližší rodiny můžeme zveřejnit, že byl dlouhodobě léčen na srdce a zemřel na jevišti z důvodu selhání srdce," dodal patolog.

Viz: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/odpurci-ockovani-zneuzivaji-smrt-lasici-40366636

K tomu ode mě:

Názor, že patolog může lhát, protože všichni lžou, považuji za projev zoufalství.

Názor, podle kterého nelze vyloučit, že únorové očkování mohlo mít dopad na srdíčko umělce, je stejného druhu, jako že na jeho srdíčko mělo dopad vysílání ČT (zde bych viděl koleraci pravděpodobnější, ale neprokazatelnou).

Bohužel lidí zbavených elementární racionality je stále dost, i když jich naštěstí nepřibývá.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/15

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je šestá část úvodu:

Pohled druhý: TMT a absolventské sítě

Jižž v prvních výstupech našeho týmu jsme upozornili na význam absolventských sítí univerzit. Vyplynulo to z otázky, jakou strategii by měla dobrá univerzita volit, aby její absolventi co nejlépe odstartovali, pokud jde o jejich profesní uplatnění a s tím spojené finační ocenění. Vycházeli jsme přitom z předpokladu, že jednou ze součástí komplexních reforem podporujících expanzi a dominování sektoru produktivních služeb bude vytvoření podmínek, za kterých budou univerzity financovány na základě toho, jak se budou uplaňovat jejich absolventi, tj. formou "sukces fee" (podílu univerzity na úspěchu svých absolventů, formou přenesené ceny).

V podmínkách, ve kterých budou univerzity přímo, a to i finančně, zainteresovány na uplatnění jejich absolventů, nebude mít jejich produkt ani tak podobu "lidského kapitálu" (v podobě dobře vzdělanostně připraveného a volními vlastnosmi i širším rozhledem disponujícím absolventa), ale především "sociálního kapitálu" (v podobě trvale obnovované a rozšiřované absolventské sítě, kdy nový absolventi nacházejí uplatnění prostřednictvím těch, kteří již úplatnění našli). K tomu je musí univerzita připravovat: k umění týmové práce (mezi obory i mezi ročníky, například při zpracování závěrečných prací na odborně relevantní témata). Mimo jiné i tak, aby mohli využívat jako konkurenční výhodu nejnovější poznatky z oblasti jednotlivých teoretických disciplín, které univerzita produkuje.

Pokud takto vidíme perspektivu univerzitního školství, tak si lze velmi dobře představit, že jednou z konkrétních forem (ne-li formou zcela převažují) takto efektivně koncipovaného systému vysokoškolského, zejména univerzitního vzdělání, jsou TMT.

TMT se nám tak objevují v dalším, významném kontextu. Komplementárním ve vztahu k předcházejícímu. Někomu může připadnout, že navrhovaný model fungování univerzitního školství je v lepším případe "hudbou budoucnosti", v horším případě "nereálným snem". Alternativně ovšem můžeme říci, že se jedná o cestu, kterou lze projít do lepší budoucnosti. Cestu reálnou a podloženou autoritou vědy pracující s perspektivní a realistickou vizí proměny společnosti srovnatelné s průmyslovou revolucí, resp. přechodu ke společnosti, jejímž dominantním a expandujícím sektorem je sektor produktivních služeb.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)