Česká republika: +0,493 tisíc nových případů. O čtvrtinu více než minulý týden, což není ani příjemné, ale ani tragické. Na hraně exponenciály.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
18,2 : 2,1 |
Británie +30,8 tisíc nových případů, ale zatím nepřibývají závažné případy.
Pro zajímavost: Bělorusko +1,9tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Jak by to bylo, kdyby byl SARS-CoV-2 vyroben v laboratoři?/3
Především: Na tomto viru (SARS-CoV-2) zapracovala především příroda a dlouhodobě. Jeho základ je výsledkem dlouhé evoluce na vícero hostitelích, je velmi stabilní, pokud jde o základní typ chování (výrazně nadevolučně rychlá fáze zklidnění, ale i schopnost krátkodobě zrychlit replikaci k vytlačení nežádoucí mutace).
Poznámka k pojmu "nadevolučně rychlá fáze zklidnění": Jde o to, že pokud se parazit (nemusí to být jen virus) chová ke svému hostiteli nešetrně, evolučně vyhyne spolu s ním. Stačí, když kmen hostitele oslabí, protože ten je sám vystaven nemilosrdnému přírodnímu výběru. Proto přirozeným výběrem (evolucí) dochází k vyselektování těch mutací, které se chovají k hostiteli šetrně. A nejen to, přežívají ty mutace, které mají geneticky zakódovanou tendenci k "nadevolučně rychlému zklidnění", pokud jsou nějakými vnějšími vlivy vyvedeny ze stádia šetrného chování. (Evoluční uklidnění trvá hodně dlouho a hostitel jej, jak už bylo uvedeno, nemusí přežít.)
Tady stojí za zmínku analogie s lidským mozkem. Čím je určitá funkce mozku vyšší, tím více je v něm rozptýlena, tj. není lokalizovatelná na určité centrum. Podobně lze očekávat že nadevolučně rychlé zklidnění (které se objevuje téměř u všech virů a nejen u virů, ale prakticky všech parazitů, u tohoto je však velmi výrazné) je zakódováno v určitém komplexu sekvencí, které plní i další funkce. Podobně to bude i s efektem dočasného zrychlení replikace v případě reakce na mutace porušující pravidlo šetrného chování k hostiteli. Tyto funkce v současné době (jsem o tom přesvědčen) neumíme ovlivnit právě proto, že jsou "prorostlé" celým genomem a srostlé s ním.
Mj. to, že známe strukturu viru (všechny sekvence) neznamená, že víme, jak jsou zakódovány funkce, které podmiňují chování viru. Tak jako v sebelepším mikroskopu neuvidíme při pozorování mozku myšlenku.
Chování viru je navíc patrně výsledkem dlouhodobě se vyvíjejícího vztahu mezi ním a imunitním systémem hostitelů, přičemž v logice evoluce mají některé interakce podobu kooperace s imunitním systémem. Tady víme a ještě dlouho budeme vědět jen velmi málo. Pokud budeme chtít v této oblasti postoupit dál, budeme muset mnohem více využít teorii evolučních her. (Dost mě překvapilo i zamrzelo, že na 6. světovém kongresu Game Theory Society letos v červenci v Budapešti nebyl na toto téma ani jeden referát.)
Možné ovšem je do viru implantovat genetickou manipulací nějakou vlastnost, podobně jako v případě kukuřice odolnost vůči nějakému druhu plísní. Proto úvahy o tom, že právě "spike" (hrot, kterým virus proniká do buňky) mohl být upraven tak, aby příslušně geneticky upravený virus mohl být pro lidský organismus nebezpečnější a patrně (pokud by se něco podobného vyvíjelo v laboratoři) aby přitom nevyvolal příliš rychlou obrannou replikaci základního kmenu. V těchto úpravách lze pokračovat a s trochou úsilí i štěstí vyvíjet další modifikace, které jsou schopny překonat již vytvořené protilátky (přirozeným způsobem i vakcinací). Možná, že něco podobného v realitě sledujeme. Ale k tomu, abychom měli větší jistotu, jak to je, je nutné porovnávat vývoj v jednotlivých zemích.
Nyní můj názor: Otázka, zda je to, s čím se setkáváme, uměle modifikované, nebo vzniklé přirozenými mutacemi, není tak významná. Tento virus se totiž replikuje v tak obrovském prostoru, že přirozený vznik mutací je pravděpodobnější než to, co dokážou v sebelepší laboratoři. Mj. to, že při tak dlouhé a masové replikaci viru se téměř neobjevují zásadnější mutace (mutace, které by měnily základní typ chování, tj. přítomnost fáze zklidňování, selektivní orientaci na lidské postreprodukční jedincem, neexistenci masivního přechodu na jiné živočichy) svědčí o tom, že tento virus je s námi už hodně hodně dlouho a že jsme ho prostě nezaznamenali právě z důvodu jeho šetrného chování.
Co dál?
1. Ověřit výše prezentovaný koncept empiricky, tj. porovnáním specifického vývoje v jednotlivých zemích (např. Číně a Izraeli). Koncept musí umět vysvětlit zdánlivé paradoxy (o jednom jsem psal včera). Mj. doposud neexistuje uspokojivé vysvětlené, proč epidemie v různých zemích probíhá různě.
2. Popsat formy parazitování na epidemii, pokud možno všechny. Nejde jen o zájem farmaceutických firem či oklešťování práv obyvatelstva, ale i objasnění zdrojů a motivací chování části obyvatelstva, které umožňuje udržovat epidemii v "plné síle", tj. brání celkovému zklidnění epidemie.
(Pokusím se oba body splnit v nejbližších pokračováních.)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Svěží myšlenky o obnově kvalitního českého školství/14
Před pár dny mně kamarád dal knížečku k problematice školství s názvem Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnostia následně mailem poslal v elektronické podobě. Překvapilo mě, kolik svěžích myšlenek v ní bylo. Intelektuálním rozsahem mě zaujal i P. Piťha, který byl ministrem školství už hodně dávno. Pár myšlenek jsem vybral jako ochutnávku. Neřídil jsem se reprezentativností, dal jsem přednost tomu, co mě pozitivně inspirovalo. Doporučuji přečíst a promyslet celé.
Tento příspěvek patří k těm, které každého zaujmou.
Martin Odehnal:
JAK SE NÁM TA INKLUZE PŘIHODILA A CO Z TOHO VZEŠLO
JAK TO VŠECHNO ZAČALO (3. část)
Jaké jsou tedy parametry celého slavného českého pojetí společného vzdělávání, které nám vynalezli takovíto experti?
1. Žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) vzdělávají samostatně (tedy bez přítomnosti profesionálů v daném oboru) učitelé bez speciálně pedagogické kvalifikace. Tím se naprosto zásadně lišíme od všech zemí, kde se opravdu inkluzivní vzdělávání prosadilo.
2. Žádné z podpůrných opatření stanovených vyhláškou nemůže tuto absenci odborného personálního zajištění významněji ani korigovat, natožpak nahradit. Vrcholem absurdního plýtvání kvalifikovanými odborníky je skutečnost, že speciální pedagogové (pokud jsou příznivou shodou okolností někde k dispozici), se na přímé výuce žáka se SVP nijak nepodílejí, jsou jim vyhrazeny pouze jakési "předměty speciálně pedagogické péče" (náprava řeči, nápravný tělocvik), které většina těchto žáků vůbec nepotřebuje.
3. O přidělení podpůrných opatřeních se rozhoduje až tři (nově dokonce i čtyři!) měsíce poté, co žák se SVP do třídy nastoupí, přestože právě tito žáci potřebují široké spektrum skutečné podpory od první hodiny prvního školního dne.
4. Důsledkem bodu 3 je, že až do konce kalendářního roku je žák se SVP vzděláván více méně metodou pokusu a omylu, takže je více než pravděpodobné, že mnoho těchto žáků ztratí celý školní rok.
5. Podpůrná opatření závazně doporučuje škole školské poradenské zařízení, kde až na nepočetné výjimky nepracují speciální pedagogové s učitelskou praxí, nýbrž odborníci zaměření na diagnostiku. Nejsou tudíž kompetentní pro vydávání konkrétních doporučení, jak žáky se SVP učit. Přitom právě to potřebují učitelé zdaleka nejvíce!
6. Učitel, který musí dělit svůj čas mezi žáka se SVP a ostatní žáky, nemůže žákovi se SVP věnovat během vyučovací hodiny více než několik minut. K tomu navíc pořádně neví, jak většinu kategorií žáků se SVP vzdělávat. Pokud dostane k ruce asistenta, nemá žádnou odbornou kompetenci jej instruovat tak, aby bylo vzdělávání žáka se SVP skutečně efektivní. Což je modelově asi totéž, jako kdyby měl nevidomý vyškolit neslyšícího, jak má naučit vozíčkáře skákat o tyči.
7. Jestliže žák vzhledem ke svému postižení ve vyučování vyrušuje, bývá velmi často ze třídy vykázán a "vzděláván" svým asistentem někde v kabinetu (lepší ilustraci slova inkluze neboli včlenění, si lze jen sotva představit).
8. Rigidní soupis podpůrných opatření vede k obrovskému plýtvání, aniž by současně zaručoval skutečnou podporu žáků se SVP. Ve školách se tak hromadí nepotřebné, někdy i velmi nákladné pomůcky, na druhé straně nemůže ředitel školy přidělit ani zlomek finančních prostředků na řešení mnohonásobně efektivnější (např. finančně ocenit učitele, který si pomůcky pro žáka vyrábí sám). Dokonalou absurditou je pak svázání asistenta s konkrétním žákem tím, že je označen a přidělen jako "podpůrné opatření". Jestliže tedy žák se SVP odchází, popřípadě končí školní docházku, musí ředitel asistenta propustit, i když přesně ví, že na jeho školu od září nastoupí z mateřské školy nový žák se SVP, který se bez asistenta neobejde, a že propuštěného asistenta mezitím rádi zaměstnají jinde.
9. MŠMT se ani nepokusilo nastavit funkční způsob získávání zpětné vazby o tom, jak si "inkludovaní" žáci v běžných školách vedou. To, že jde po všech stránkách o naprostý debakl, připouští až nezvykle otevřeně i tematická zpráva České školní inspekce.
10. Vyplýtvané miliardy ve spojení se zoufale nepřesným odhadem finanční náročnosti této operace vedly ve výsledku k tomu, že se do vážných finančních potíží dostala i řada škol speciálních, už tak dost škrcených mnoha problematickými počiny v oblasti legislativní.
K tomu:
Otázkou je, zda skutečného cíle nebylo dosaženo. Intelektuální genocida talentovaných žáků, tj. těch, kteří jsou pro budoucnost každé země nejdůležitější, proběhla úspěšně..
(Pokračování dalším příspěvkem)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)