Uveřejňuji další část inspirací, které jsem získal během putování po Mallorce a návazně na výletech v naší přírodě. Pokud někdo nečetl předcházející díly (o dost přišel, ale může to ještě dohonit, Mallorca stojí za to), doporučuji mu, aby si přečetl alespoň tento:

https://radimvalencik.pise.cz/9882-inspirujici-mallorca-horsi-nez-vykoristovani-1.html

V něm se dozví více o kontextu série věnované tématu Horší než "vykořisťování"" i o tom, jak jsem se v seriálu dostal k naší přírodě. Zde jen stručně připomenu, že jsem si právě pod Lovošem uvědomil souvislost Nashova vyjednávacího problému s otázkou, zda při pochopení toho, co se dnes odehrává, vystačíme s Marxovou teorií nadhodnoty (k čemuž se na semináři odehrála zajímavá výměna názorů).

Z technických důvodů uveřejňuji první foto z přírodních inspirací v předstihu. Toto je ze samotného kraje Prahy. Kde? Zkuste si tipnout.

Horší než "vykořisťování"/15

Připomeňme si situaci popsanou v 8/ pokračování obrázkem č. 9, viz:

Obrázek č. 9: Případ, kdy neexistuje prostor pro vyjednávání

Zdroj: Vlastní výtvor

y = p^x.x + d_y   je linie neutrality pozičního investování, jak ji vidí hráč X

y = p^y.x + d_y   je linie neutrality pozičního investování, jak ji vidí hráč Y

(Linie se odlišují sklonem, na což odkazujeme horním indexem u koeficientu p)

V šedě zvýrazněné oblasti a tím spíše mimo ni není žádné rozdělení výplat přijatelné jak pro hráč X, tak pro hráče Y.)

V tomto případě se hráči nejen nedohodnou, ale nutně dojde k jejich střetu. Celé viz:

https://radimvalencik.pise.cz/9896-inspirujici-mallorca-horsi-nez-vykoristovani-8.html

Protože nyní již známe celou množinu možných finálních stavů, můžeme spojit výše uvedený obrázek č. 9 s obrázkem č. 13 uveřejněným v přecházející části a získat velmi koncept, prostřednictvím kterého si lze nejen představit, ale i "rozklíčovat" celou řadu reálných situací.

Obrázek č, 14: Odlišné vidění linie neutrality pozičního investování každým z hráčů s množinou všech alternativ finálních stavů

Zdroj: Vlastní výtvor

Dříve, než přejdeme k té úloze, kterou považuji za nejdůležitější, uvedu jeden z příkladů, jak prizmatem výše uvedeného konceptu lze vyčíst z reality to, o co jde.

Fenomén demonstrování síly

Pokud budeme uvažovat pro jednoduchost dva hráč, tak mohou vidět situaci různě. A pokud bude každý z nich přeceňovat své síly, roste pravděpodobnost konfliktu a jeho devastujících účinků pro oba hráče, a to i v případě, kdy jeden hráčů ocení své síly adekvátně a bude se v souladu s tímto oceněním chovat zcela racionálně.

Pokud v realitě vzniká nějaká situace, která významným způsobem ovlivňuje dění, hledá sama realita řešení problémů, které mohou vzniknout. V daném případě se spontánně nacházejí způsoby, jak problém hrocení konfliktu řešit. V případě lidských komunit pokud by hrozila válka, by se každá ze stran (zejména ta, která se obává, že by v důsledku přecenění sil protivníka, mohlo dojít ke konfliktu, snaží předejít devastující situaci předváděním síly, například formou vojenských přehlídek či předváděním nejmodernějších zbraní a jejích parametrů, přičemž může docházet i k blufování.

Ale to není jen lidský vynález. Spousta i poměrně jednoduchých živočichů, dokonce i rostlin, se snaží předejít konfliktu tím, že jsou vybaveny něčím, co případný protivník může identifikovat jako něco, co ho ohrožuje, aniž by to přitom odpovídalo realitě. Před pár dny jsem šel po Střeleckém ostrově na krátkou relaxační procházku. U břehu byly kromě jiného ptactva a nutrií i dvě labutě, kolem šla paní se psem či spíše pejskem. Najednou, nikoli cíleně, ale náhodně, se pes, o dost menší než labuť, ocitl v těsné blízkosti k ní. Labuť se zcela zjevně obávala, že na ni pejsek zaútočí, ovšem tytéž obavy měl i její náhodný protivník. Labuť začala hrozivě syčet, pejsek štěkat a hrabat zadníma nohama, jako by se už už chystal vystartovat. Oba se přitom pozorovali navzájem a pomalu se od sebe vzdalovali. Nešlo o nic jiného než o vyslání signálu směřujícího k tomu, aby druhá strana realisticky vyhodnotila situaci a nedošlo ke konfliktu s nejistým výsledkem.

Obrázek č, 15: Důsledky předvedení síly s cílem přimět druhou stranu k realistickému hodnocení situace

 

Zdroj: Vlastní výtvor

V tomto případě hráč Y přiměl (například demonstrováním síly) hráče X k realističtějšímu hodnocení situace, linie y=p^x1.x + d_y(popisující to, jak hráč X hodnotí situaci) změnila sklon do polohy y=p^x2.x + d_y, předešlo se konfliktu a vznikl tak prostor pro vyjednávání.

Nositel Nobelovy ceny Thomas Schelling aparát, který jsme předvedli, ještě neměl. Ale určitě by ho velmi uvítal. Podrobněji o autorovi jedné z nečtenějších knih z oblasti teorie her v 60. létech, která byla tehdy vydána právě včas, aby s využitím její autority mohl její autor výrazně přispět k mírovému řešení Karibské krize. Podrobněji zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Schelling

Jakkoli je tento příběh fascinující a ukazuje, jak může dobrá teorie pomoci praxi (v tomto případě odvrácení globální katastrofy), budeme se v dalším výkladu věnovat jiné interpretaci. Bude nás zajímat velmi důležitá otázka navazující na tuto: Proč investiční příležitosti spojené s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností lidí nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti? K odpovědi na tuto otázku jsme s naším týmem napsali monografii Bohatství a chudoba jako problém, která (spolu s dalšími pěti) je celá ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/?id=2479-monografie

Posuneme se tak dál k odpovědi na otázku: Co dělat?

(Pokračování)

A k tomu trochu přírody:

Tam nahoru půjdu. Místo se jmenuje Cikánka. Na samém kraji Prahy a jedno z nejhezších míst v Praze u napůl opuštěného, napůl živého lomu na mramor. Tady přistáli návštěvníci ze slavného stejnojmenného seriálu. V tu chvíli jsem ještě netušil, že se s nimi setkám.

 

Nahoru se jde do dost prudkého svahu. Ale krásného. Zvlášť v tuto dobu.

 

Co mě tam nahoře čeká? Tak trochu jsem to věděl. Vede zde totiž červená značka z Prahy až na Karlštejn, po které jsme kdysi dávno šli na první výlet s Vysokou školou finanční a správní. Tehdy nás bylo 64.