Co v roce 2010 stálo za to?
31. 12 2010 | 18.06
Další rok se nám chýlí ke konci, a tak jsem se rozhodla malinko zrekapitulovat, co stálo za to, a co nestálo ani za hovor. Takže...
Letos jsem si stihla vyzkoušet jaké to je mít přivýdělek (mimochodem žádný med, člověk neví, kde mu hlava stojí, a to si ještě budu muset v lednu udělat daňové přiznání :o( Stihla jsem přečíst i pár hodně dobrých knih jako Desátý kruh, Návrat do Crow Lake nebo Niccolò přichází (a některé z nich jsem četla dokonce podruhé :o) Na druhou stranu se zdá, že jsem trochu přecenila své překladatelské schopnosti, zejména co se objemu týče, protože něco jiného je rozhodnout se přeložit čtyři čtyřsetstránkové romány Dorothy Dunnettové, a něco jiného je to skutečně udělat, zvlášť když se mezitím rozhodnete přibrat ještě překlad knihy o skupině Muse, příp. román od Stevena Huntera... No comment, please!
Rozhodně jsem si ale letos opět užila dost cestování, ať už to byl výšlap po lednicko-valtickém areálu, na který jsem obzvlášť hrdá, protože jsem měla na starosti jeho organizaci, což se nepochybně podepsalo na jeho celkovém pozitivním výsledku, nebo výprava do Andalusie, kterou si nešlo neužít už jen proto, že tolik krásy na jednom místě prostě člověku musí vyrazit dech. Špatná nebyla ani "dovolená" na francouzské riviéře, jen kdyby mi vzpomínky na ni nekazila francouzská nátura (protivní Francouzi, nedostatek veřejných záchodků apod.)
Taky jsem za letošní rok dokázala zkouknout pozoruhodné množství filmů, bohužel ne všechny byly povedené (a proto jsem ne o všech psala), ale některé jako Robin Hood, Zatím spolu, zatím živí nebo Kick-Ass mi opravdu udělali radost, aniž bych to předem čekala. Také animovaná Princezna a žabák nebo Jak vycvičit draka mě zahřály u srdíčka pocitem, že dobré animáky se ještě pořád točí, a bránici mi zas pravidelně lechtá můj nedávný objev, Teorie velkého třesku. A díky "vánočním prázdninám" jsem konečně viděla i všechna Muse DVD, která jsem po dohodě s Ježíškem dostala pod stromeček. Mimochodem nevěřili byste, kolik času jsem byla letos schopná strávit na youtube – správná odpověď zní: hodiny a hodiny (myslím, že z hlediska produktivity by nebylo od věci zakázat mi tam přístup :o)
Jo a jen pro pořádek, letošní Vánoce byly extrémně náročné, co se domácích prací týče (sice jsem psala o tom, že nehodlám péct vánoční cukroví, ale situace se nějak zvrtla a voilà už jsem stála u válu, o obalování kapra a přípravě salátu ani nemluvě) – na Štědrý den jsem nestihla ani jedinou pohádku a tomu už říkám krize! Ale jinak překvapivě vládla všeobecná pohoda a spokojenost na všech frontách.
No a když už je teda ten konec roku, tak vám všem přeju do toho roku nového jen to nejlepší a k tomu hodně štěstí, zdraví a lásky. Pac a pusu vaše rebarbora
