Roztěkaná
17. 08 2011 | 18.56
Poslední dobou se nějak nemůžu na nic soustředit. Myšlenky mi poskakují od jednoho tématu k druhému jako bleší cirkus a výsledkem je, že se nakonec vždycky přistihnu, jak chytám lelky nad třemi rozepsanými soubory najednou.
S psaním článků už jsem nabrala takové zpoždění, že začínám pochybovat o tom, jestli ho vůbec někdy doženu. Italské opálení už se mi pomalu loupe a já si zatím teprve prohlížím fotky z Anglie. A i když si chci všechno svědomitě zaznamenat už jenom kvůli tomu, abych na žádné důležité zážitky z cest nezapomněla, pomalu to přestává být zábava. Myšlenkami jsem totiž dávno někde jinde: snažím se nebrat si moc k srdci fakt, že z některých mých přátel se stávají známí, kteří zavolají jen v případě, že ode mě něco potřebují (a nenechat se příliš rozhodit faktem, že jsem se ještě nenaučila říkat pěkné a hlasité NE – mimochodem, nevíte o nějakém rychlokurzu jak se stát potvorou? mají podle mě jednodušší život), mám sto chutí pustit se do překladu další kapitoly knihy Out Of This World a úplně nejčerstvěji jsem plná dojmů z Červené karkulky.
Za chvíli vyrážím na výlet do Paříže a nejsem ani sbalená, ani nemám pročtené průvodce a nastudované mapy. Potřebovala bych, aby měl den aspoň 36 hodin. Možná trpím nějakou poruchou soustředění? Nebo jsou erupce na slunci? No nic, jdu pochytat ten bleší cirkus a dělat něco konstruktivního...
