Hektika jak má být
29. 02 2012 | 21.29
Jestli si myslíte, že není možné bez přípravy a předchozího varování kompletně přestěhovat tři plně obydlené kanceláře během jediného odpoledne, měli jste se minulý čtvrtek přijít podívat k nám.
Stěhovali jsme se naštěstí jen v rámci jedné a téže budovy, ale zato sakumprásk včetně nábytku nacpaného až po dvířka. Nutno dodat, že o nábytek se postarali naši silní mužští kolegové, kteří přenášeli stoly z patra do patra, jak jsem si zamanula :o) a na úzkém schodišti manévrovali vskutku bravurně. Jen pro upřesnění: nejsem žádná sadistická diktátorka, ty stupidní rohové stoly z třetího patra se prostě pro dva lidi nedaly v tak malém prostoru nijak rozumně sestavit, takže jsme je vyměnili za ty pěkné rovné, co byly ve druhém patře :o). Já pro změnu běhala nahoru dolu s hromadami šanonů, kytkami, které jsem v tu chvíli proklínala a slibovala si, že jich minimálně půlku vyházím (většina z nich se u mě stejně vyskytla jen proto, že je někdo přinesl a mě je bylo líto vyhodit a ony si pak z vděku nebo bůhvíproč rostly jako šílené) a krabicemi nacpanými nejrůznějšími serepetičkami, které se člověku po delším působení v kanceláři nahromadí, ať chce nebo nechce, a ani neví odkud.
Ve čtyři odpoledne bylo hotovo, tedy zhruba. V pátek ráno jsem ještě trochu pošíbovala stoly, abychom neseděli zády k oknům, a teď už mi "jenom" zbývá se zabydlet a uklidit všechno tak, abych když něco hledám, měla šanci to najít, a při té příležitosti možná něco protřídit a to nepotřebné vyházet, čili mám o zábavu postaráno nejmíň do dubna. Od pondělka totiž zvesela pokračujeme ve hře "na honěnou" – vzhledem k tomu, že jsem celé čtvrteční odpoledne a taky kus pátečního dopoledne (kvůli zapojování PC našimi ajťáky) byla mimo dosah, čekala na mě halda e-mailů a telefonů k vyřízení, zkrátka lítám jako hadr na holi neb práce je tolik, že bych ji mohla od rána do večera přehazovat lopatou.
Má to ale i svá pozitiva. Když už jsem tak v pondělí běhala po městě a ještě po cestě z práce jako blbec vyřizovala nezbytné pochůzky, zašla jsem se podívat do C&A, jestli by tam neměli nějaký pěkný svetřík, na který bych mohla uplatnit slevový kupón z O2 platný do 29.2.2012. Svetr sice neměli, protože už najeli na jaro-letní sortiment, ale narazila jsem tam na jejich super pohodlné letní třičtvrťáky, které jsem si vzala hned třikrát (pokaždé v jiné barvě, samozřejmě) a šťastná jako blecha jsem uplatnila i slevový kupón z DM :o) Jo a mezi tím vším pondělním pobíháním mi taky volali z Jamallu, že už pro mě mají nábytek, takže to vypadá, že se z toho stěhování, třídění a uklízení jen tak nedostanu. Nechci si hrát na proroka, ale rok 2012 zatím vypadá jako mimořádně živelný, plný bleskových změn, přesunů, stěhování a vůbec horečnaté činnosti. Snad to vysokorychlostní tempo bude aspoň k něčemu dobré (jako že mě všechny tyhle změny třeba někam posunou nebo tak...).
Každopádně aby se to nepletlo, stěhovací "družba" s kolegy nejspíš zapříčinila rychlejší přenos bacilů, takže jsem už ve čtvrtek večer měla pocit, jako by mě přejel náklaďák, spustila se mi rýma a rozbolelo mě v krku. Od té doby tudíž do všeho toho zmatku ještě lehce pochcípávám. Sice to není nic hrozného, ale obešla bych se i bez toho (momentálně mě už v krku nebolí, ale zato mám výpadky hlasu a sem tam záchvat kašle, což dokáže být zvlášť otravné, když potřebujete s někým něco vyřídit po telefonu :o(.
Celý víkend jsem tak v důsledku oslabení nemocí místo čehokoli užitečného pařila počítačové hry (poprvé po aninevímkolikaleté pauze), tedy vlastně online hry, protože moje omezené Windows 7 nemají ani pitomý Solitaire :o(. Naštěstí mnou kdysi tolik oblíbené stránky PopCap Games stále fungují, a tak jsem mohla lámat rekordy v Zuma's Revenge nebo Bejeweled 3 :o) Good! Excellent! Awesome! Spectacular! Level Complete!!!
Ty první dvě nejvyšší skóre jsou moje :o)
