Výlet do Českého Krumlova
24. 05 2012 | 19.27
Květnové státní svátky byly letos jako stvořené pro nějaký ten výlet, a tak jsme ani my nezůstali pozadu a na prvního máje jsme se vypravili do nedalekého Českého Krumlova. Nutno dodat, že to byl na naši rodinku docela výkon, neb takhle pohromadě jsme někam nevyrazili už léta. Za všechno samozřejmě můžu já :o) – slunečná předpověď mě totiž vyburcovala k přípravě hned několika výletních scénářů a tím pádem nezbyl prostor na výmluvy (jednou z možností bylo i ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou, ale kvůli klamavě reklamním billboardům se surikatami, které však ve skutečnosti nechovají :o(, z něj nakonec sešlo a zvítězil právě Český Krumlov).
Začali jsme prohlídkou nádherných barokních zahrad, které ne náhodou připomínají zahrady francouzských zámků ve Versailles nebo Fointanebleau, jen jsou podstatně méně rozlehlé a takhle začátkem května už byly v plném květu. Odjakživa se mi líbila zdejší kaskádovitá kašna sevřená schodištěm a balustrádou, která tryská vodu v elegantních obloučcích z tlam buclatých soch nejrůznějších vodních živočichů a antických božstev. Taky jsme se pokochali nádherným výhledem na zámek a historické centrum města v obležení řeky Vltavy, který se nabízí z třetí terasy (nemohla jsem si pomoct a v přechodném šílenství jsem od ohradní zdi napráskala miliony fotek :o).
Potom jsme sešli pod nejskromnější částí působivého Plášťového mostu k zámku jako takovému (a cestou pořizovali další miliony fotek :o), přes renesanční temné IV. nádvoří a méně temné III. nádvoří (kde jsme si odskočili na WC) s bohatě pomalovanými fasádami – kromě celoplošných falešných cihel zdobí zdi i falešné erby, okna, sloupy a arkády se sochami. Courali jsme se hodně pomalým tempem a vychutnávali první sluneční paprsky a celkově krásně pohodovou atmosféru společného výletu.
Přestávku jsme si udělali až na II. nádvoří, kam se schází krytou strmou chodbou s dřevěnou podlahou – tu si taky pamatuju už z předešlých návštěv Českého Krumlova (do 17. století tu údajně stála schodišťová věž s padacím mostem, což mnohé vysvětluje :o). Na II. nádvoří, které představuje nejstarší část krumlovského zámku, se nachází Máselnice (to je ta budova s příkrou chodbou), Mincovna, která stojí od 80. let 17. století a je tak nejmladší z budov, velkoryse podsklepené Nové purkrabství (rozloha sklepních prostor je prý po Pražském hradě druhá největší u nás) a především nejstarší nepřehlédnutelný Hrádek s věží z 1. poloviny 13. století.
Část naší výpravy zůstala na II. nádvoří sedět na lavičce, ale já coby náležitě zapálený výletník jsem si neodpustila výstup na zrenovovanou barevnou věž připomínající kulisu z pohádek (pro mě to byla novinka, protože co si pamatuju, nebyla věž veřejnosti vůbec přístupná) a za vstupné 50,- Kč jsem vyšlápla 162 schodů až na ochoz (ten je ve výšce 24,6 m, přičemž věž jako taková měří 54,5 m). Výstup to byl poměrně příjemný, protože schodiště je z většiny kamenné, dostatečně široké a s poměrně velkým počtem přestávek (věž je šestipodlažní, takže vás na cestě nahoru čeká nejedna podesta k chycení dechu :o). Na ochoz i z ochozu sice vede pouze jedna cesta, takže se tam nahoře turisté trochu tlučou, nicméně výhled je naprosto úchvatný, navíc jarní sluníčko dodalo všem záběrům radostný nádech a optimismus (samozřejmě jsem opět fotila jako divá :o). Z úpatí věže se nám dokonce podařilo zahlédnout i medvěda, jak si lebedí v příkopu (nebýt pohledu z věže, vůbec bychom obyvatele Medvědího příkopu neviděli, neb kvůli krmení byl zalezlý v koutku a z mostu nad příkopem nebyl vidět).
Poté, co jsme jukli do Medvědího příkopu ještě i z mostu, jestli už náhodou není méďa ve společenštější náladě, abychom si ho mohli prohlédnout všichni (což se nestalo :o(, jsme se vydali na zpáteční cestu. Tentokrát jsme to vzali okolo zahrad, podél ohradní zdi, ale pak jsme se do nich zase vrátili, abychom si tak zkrátili cestu k zaparkovanému autu. Já jsem se ještě zaběhla podívat na tolik diskutované otáčivé hlediště ukryté za stromy a bludištěm z živých plotů na čtvrté terase, v tzv. Horní zahradě, a to bylo více méně všechno, co jsme stihli. Ale i tak to byl překrásný výlet a já jsem si celé odpoledne strašně moc užila (fakt, že jsme byli takhle pěkně pohromadě, dával navíc celému výletu punc výjimečnosti). Každopádně jsem si umínila, že se do Českého Krumlova v dohledné době ještě vrátím a projdu si aspoň jednu ze zámeckých prohlídkových tras :o)