Souboj titánů bez vášně a bájí
5. 05 2010 | 16.29
Pamatujete si na starou verzi Souboje titánů? A líbila se vám? Tak na tu novou do kina raději nechoďte.
Hlavní hrdina Perseus toho v novém provedení moc nenamluví a vzhledem k tomu, že ho krásná princezna Andromeda neokouzlí, nejsem si vůbec jistá, co ho k celé výpravě za zničením Krakena vlastně vedlo. Tvůrci se sice snaží divákům namluvit, že je to jakási obecná vzpoura proti božské dvoraně z Olympu, ale tyhle pohnutky nemají tolik šťávy, kolik by bylo potřeba. A moc tomu nepomáhá ani Perseus (i když v podání Sama Worthingtona :o), který jen tupě poslouchá ostatní a s ohledem na svůj výraz by se tak klidně mohl přejmenovat na Mouchysněztesimě.
Nejokatěji z celého filmu tak vykukuje jen jakási silně ateisticky laděná rebélie lidí proti bohům, která je ale z mého pohledu ve vyprávění příběhu z řecké mytologie naprosto zcestná. Neškodilo by, kdyby si alespoň někdo z filmových tvůrců před natáčením přečetl staré řecké báje a pověsti (nebo přinejmenším shlédl původní verzi filmu) a zabránil tak radikální přestavbě děje. Bezduchá řežba tvářící se jako historická epopej dodatečně obohacená o třetí rozměr totiž ty náročnější z nás rozhodně nedokáže obalamutit a už vůbec ne nadchnout - přece jen když už se nám někdo snaží valit klíny do hlavy, musí to dělat s větší grácií.
Zkrátka stará a nová verze Souboje titánů je stejně nesrovnatelná jako barva okřídleného bujného oře jejího hlavního hrdiny. A můj ortel bohužel zní: jestliže trailer hlásal "k čertu s bohy", já říkám "k čertu s novými titány".
