A zase ten anděl...
6. 12 2012 | 18.25
Ano, ano, i letos k nám na náměstí přiletěl anděl. Během dne dokonce i chvílemi sněžilo. Přesto jsem se pořád nějak nemohla naladit na vánoční vlnu. Sice jsem si v pondělí udělala v kanceláři výzdobu – přinesla jsem sněhuláčka vlastnoruční výroby (vyhrabala jsem ho ze skříně v neděli, když jsem hledala adventní věnec :o), v sáňkách mám nachystané karamelky pro "kolemjdoucí" (a pro svůj mlsný jazýček) a k nim přibyla roztomile miniaturní vánoční hvězda, kterou jsem dostala k svátku – ale stejně to nějak není ten poklidný a pohodový advent, jak jsem si ho plánovala. Víte takový ten, kdy bych se místo zběsilého pobíhání po obchodech a vláčení tašek s nekonečnými haldami jídla a ostatních hloupostí (jako stužek, svíček na adventní věnec nebo mikulášských nadílek), všemožného pečení a jiných úmorných vánočních příprav prostě jenom povalovala doma s pěknou knížkou nebo u nějaké pěkné pohádky a libovala si, jak mi můžou celé milé hektické Vánoce vlézt na hrb. Tak snad od zítřka :o)
Každopádně pozitivní je, že o dárky už mám postaráno. Cukroví jsem se zařekla, že nebudu péct skoro žádné (jen pár bezlepkových kousků), a čeká mě i nějaký ten den dovolené. Na druhou stranu mě místo pečení chytla jiná tvořivá a pustila jsem se do vyšívání (ale už to nehrotím a z původního hodně šíleného plánu mít hotovo do Mikuláše jsem slevila a dala si termín do Štědrého dne :o). Taky začínám mít nutkání pustit se do vánočního úklidu (aspoň pokud jde o knihovnu) a do toho všeho se mi nějak nebezpečně plní diář nejrůznějšími kurzíky, srazíky, kafíčky a jinými dostaveníčky (to, že mám pro letošní rok bohužel už skoro tradiční zhruba měsíční skluz v psaní článků na blog, radši ani nekomentuju).
V sobotu se chystáme užít si vánoční trhy na náměstí (věřte, nevěřte, ale přestože je mám z práce téměř nadohled, ještě jsem se tam nedostala) a pěkně v klidu si obejít stánky, příp. si koupit něco naprosto zbytečného jen tak pro radost (mám zálusk na nějakou svíčku z včelího vosku – nádherně totiž voní a svíčky a plamínky k Vánocům patří, ne? :o). Na podporu té správné vánoční nálady a taky na zahřátí si asi koupíme i nějaký ten kelímek dětského vánočního punče (dělám dobře svým játrům a vyhýbám se alkoholu :o) a vůbec si uděláme hezký den.
Jinak co se anděla týče, letos se na náměstí snesl pěkně pomalu a elegantně (vloni si to ve srovnání s tím na náměstí doslova přisvištěl) a nechyběla ani třináctimetrová loutka s tradičním proslovem k událostem ve městě v uplynulém roce. Přílet jsem letos sledovala z trochu jiného úhlu, protože jsem stála přímo pod vánočním stromem a mohla jsem tak sledovat i samotný start :o). Čerti ale byli letos nějak ohroženým druhem – kromě spousty dětí s blikajícími rohy na hlavách jsem za celý večer viděla jen jednoho jediného :o( Nejdivnější ale je, že ta pravá vánoční atmosféra na mě dýchla až v teple domova při prohlížení fotek – dostal mě ten rozsvícený vánoční strom a vůně mandarinek z mikulášské punčochy :o)
PS: Kromě ovoce mi Mikuláš přinesl i půl metru čokolády, heč :o)
