Kleťský zvířetník
7. 03 2015 | 10.16
Tuhle malou, ale nesmírně sympatickou výstavu jsem objevila čirou náhodou, když jsem koncem ledna na webových stránkách našeho místního planetária a hvězdárny v jednom hledala nějaké informace o možných pozorováních komety Lovejoy (pozorování komety se mi najít nepodařilo, ale i tak to stálo za to :o). Jedná se o výstavu fotografií (a k tomu různých doprovodných předmětů jako je sbírka plyšových veverek a různých jiných zpodobnění fotografovaných zvířat), které pořídili zdejší astronomové během své práce na Kleťské observatoři. Observatoř se totiž nachází v srdci přírody nedaleko zdejší rozhledny, a tak se prý dost často stává, že její okna přijdou navštívit obyvatelé okolních lesů.
Nápad udělat z pořízených fotografií výstavu a podělit se tak s ostatními o mnohdy celé životní osudy jednotlivých "návštěvníků" mi přišel naprosto geniální a ohromně se mi zalíbil. Dokážu si totiž v živých barvách představit své vlastní nadšené vytržení, kdyby mi na okno nebo do jeho blízkosti chodila nakukovat roztomilá veverka nebo kdyby mi do ptačí budky přilétaly sýkorky a ostatní ptactvo. Zaručeně bych to taky nevydržela a sáhla bych po foťáku a bez ohledu na to, jak často bych měla na podobné výjevy štěstí, bych z nich měla pokaždé velikou radost a bavila bych se jejich pozorováním (s pracovní kázní by to pak asi bylo horší, ale co už... :o)
Výstava Kleťský zvířetník byla k vidění v prostorách vstupní haly planetária v rámci běžné otevírací doby už někdy od konce loňského roku a já se na ni vyrazila podívat v úterý 3. února 2015 odpoledne po práci. Ten den bylo navíc krásně slunečno, takže jsem si po cestě do planetária vyfotila i labutě na slepém rameni Malše a další malebné zimní výjevy :o)
Vstup na výstavu byl zdarma a ve vstupní hale sledované kamerami jsem byla v době své návštěvy úplně sama, což jsem si docela užívala a pořídila si i pár fotek na památku (prostě jsem neodolala, když byly všechny ty veverky tak roztomilé :o). Na výstavě jsem si kromě jiného zopakovala i základní druhy sýkorek, o kterých jsme se kdysi dávno učili ve škole, prohlédla si rozdíly mezi kunou lesní a kunou skalní a podobně. Nejvíc času jsem ale stejně strávila u panelů s veverkami (koneckonců jich byla na výstavě převaha), kdy jsem si kromě rozplývání se nad jejich chlupatými kožíšky, sladkými tlapičkami a jiskrnýma očkama pozorně přečetla i těch několik veverčích životních příběhů, které byly k obrázkům připsány a na kterých bylo nejlépe znát, že i astronomové jsou jen lidi, a v tomto případě navíc sympatičtí milovníci přírody s dobrým srdcem a pozorovacím talentem :o)
Zkrátka a dobře, Kleťský zvířetník byl takovým nenápadným, ale moc příjemným zpestřením všedního odpoledne, které si budu ráda pamatovat :o)
KLEŤSKÝ ZVÍŘETNÍK
Veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť.
Osobní pohled na přírodu Blanského lesa.
Práce na kleťské hvězdárně je pozoruhodným propojením nejmodernějších astronomických a IT technologií s pobytem na vrcholu hory Kleť. Zachovalá příroda a vzdálenost od moderní civilizace nám zajišťuje vynikající podmínky pro astronomická pozorování. Jaksi navíc jsme se stali sousedy nejrůznějšího živočišstva. Na Kleti dávají dobrou noc kuny, sovy či netopýři. Budí nás veverka za oknem. Zmije na schodech nebývá překvapením. Léto zdobí mračna motýlů a světlušek.
Naše výstava nemá být učebnicí zoologie ani atlasem zvířat. Chceme se s vámi podělit o milá setkání a osobní zážitky s chlupatými či opeřenými sousedy a sousedkami, žijícími v CHKO Blanský les a navštěvujícími zahradu Observatoře Kleť.
Fotografie byly pořizovány různými fotoaparáty a objektivy v průběhu několika let. Většina z nich přes okenní sklo. Nebylo přitom ublíženo žádnému zvířeti. Nechytáme je, nehladíme, jenom na ně občas mezi prací mrkneme oknem. Kleťskou zvířenu neochočujeme, občas si ona ochočuje nás :-) Dotujeme je ořechy, slunečnicovými semeny, jablky, sušenými švestkami, výjimečně piškoty či vejci. Nepohrdnou čistou vodou k napití. Jsou ostražitá, obezřetná a rychlá, takže pokud přijdete na Kleť, nemusí se vám podařit žádné zahlédnout.
Abychom se vrátili zpět k astronomii – naše kleťská fauna má dokonce několik svých planetek – (5026) Martes, (7334) Sciurus a (7464) Vipera.
Veveřák zvaný "Zlaťák"
Nápadně světlerezavý sameček veverky obecné se najednou objevil na jaře 2009.
Zlaťák má hodně neobvyklé plavé zbarvení, jeho kožíšek jakoby zevnitř prosvítal světlounce běžově až bíle. Má dokonce bílé fousky a světloučké drápky. Oči má však jiskrně černé jako jiné obvykle zbarvené veverky. Zdálky nápadně září zejména na tmavozelených větvích smrků.
Nadto je Zlaťák na samečka obdivuhodně klidný a tolerantní. Nevyvolává pranice a honičky, nevyhání veveří kolegy a kolegyně z krmícího okna, ohrazuje se jen když je to úplně nezbytné.
V roce 2012 k nám chodil často, loni už jsme ho viděli jen výjimečně.
Veverka zvaná "Tlapka"
Samička veverky obecné s tmavým kožíškem, rezavými tlapkami i rezavým lemem kolem bříška byla hlavou populace veverek v okolí hvězdárny více než 5 let (cc. 2004 až 2009). Přísnou tlapkou vládla svým mláďatům, okolo se potulujícím samečkům i samičkám s nižším statutem. Tlapka byla pracovitá, šikovná a zdatná veverka, pilně sháněla potravu a pečlivě se starala o mláďata. Přicházela ostražitá a opatrná, později, když si přivykla na naše sousedství, ráda sedávala na televizní anténě, na střeše a dokonce i na lešení.
Pořídila a vychovala pro kleťské lesy řadu krásných nových veverek (Tmavouška, Tlapičinku, Melírka, Adíka, Bobo, Natašáky atd.).
Tlapka byla naší věrnou veveří sousedkou a kamarádkou.