Když už v pondělí konečně vyšlo ono (mnou rozhodně :o) tolik očekávané nové album od kluků z Muse, neodpustím si alespoň krátký komentář k jejich druhému singlu, který už někdy od konce dubna uvolnili na youtube (v tuhle chvíli už je na youtube mám pocit celé album, ale já si jednotlivé písničky dávkuju s rozumem a šetřím si je, aby mi co nejdéle vydržely :o) a který jsem si poprvé poslechla tak trochu proti své vůli (viz. moje předchozí poznámka). Při přepínání televize jsem si totiž na Óčku naprosto neočekávaně a v rozporu s veškerými pravidly pravděpodobnosti (mohla bych spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát jsem v televizi viděla něco od Muse) poslechla Dead Inside i s videoklipem, který je mimochodem jedním z mála jejich písničkových klipů, který se mi líbí :o)
Jinak pokud jde o samotnou písničku, navzdory lehce morbidnímu názvu, jde vlastně o docela pěkný love song :o) Dead Inside je krásně melodická (až skoro popová :o) a od prvního poslechu ji nemůžu dostat z hlavy, líbí se mi všechny ty kytarové cukrbliky, které si tam Matt vymyslel, od klasicky zkreslené řvoucí elektrické kytary, přes nenápadné rytmické kytarové oťukávání, které svou úsečností a lehce kvákavým zvukem chvílemi připomíná klávesy, až po zvučné údery do strun v závěru. Moc pěkná je i ona uhrančivá basová linka, která vás coby posluchače hypnotizuje od začátku do konce. Ale ze všeho nejvíc mě fascinuje text – Matt Bellamy si může vykládat, co chce, ale já osobně z toho mám pocit, že v textu celkem nemilosrdně rozcupoval svoji ex-partnerku Kate Hudsonovou, už poněkolikáté mě při poslechu téhle písničky napadlo, že bych rozhodně nechtěla být na jejím místě :o) Docela to odpovídá vývoji situace – když jsem z jejich minulého alba slyšela Madness, tak mi padla brada s tím, že je fakt a neodvolatelně zamilovanej, a takhle to pak vypadá, když to nevyjde :o( Koneckonců posuďte sami – text Dead Inside mě uchvátil natolik, že jsem se pokusila o jakýs takýs překlad, ale berte ho prosím s rezervou, protože na rozdíl od Matta nejsem žádný básník :o)
Revere a million prayers
and draw me into your holiness
but there's nothing there,
light only shines from those who share.
Unleash a million drones
and confine me then erase me, babe.
Do you have no soul?
It's like you died long ago,
your lips feel warm to the touch,
you can bring me back to life,
on the outside you're ablaze and alive
but you're dead inside.
...
Necháváš se uctívat milionem obdivovatelů
a zatáhla jsi mě do své hry na božství,
ale je to jen prázdná skořápka,
protože světlo září jen z těch, kteří něco sdílejí.
Pouštíš do světa miliony dronů,
abys mě s jejich pomocí našla, a pak vymazala moje vzpomínky, lásko.
Copak nemáš duši?
Je to, jako bys byla už dávno mrtvá,
tvé rty jsou na dotek teplé,
můžeš mě zase přivést k životu,
na venek se zdáš planoucí a živá,
ale uvnitř jsi mrtvá.
...
Your skin feels warm to caress,
I see magic in your eyes,
on the outside you're ablaze and alive
but you're dead inside.
Tvá pleť je teplá, když ji laskám,
tvé oči mi učarovaly,
na venek se zdáš planoucí a živá,
ale uvnitř jsi mrtvá.
Feel me now,
hold me please,
I need you to see who I am.
Open up to me,
stop hiding from me,
it's hurting, babe,
only you can stop the pain.
Don't leave me out in the cold,
don't leave me out to die,
I gave you everything,
I can't give you anymore,
now I've become just like you.
My lips feel warm to the touch,
my words seem so alive,
my skin is warm to caress,
I'll control and hypnotise.
You've taught me to lie without a trace
and to kill with no remorse,
on the outside I'm the greatest guy,
now dead inside.
Dotkni se mě,
obejmi mě, prosím,
potřebuju, abys poznala, kdo jsem.
Otevři se mi,
přestaň se přede mnou schovávat,
to mě zraňuje, lásko,
jen ty můžeš tu bolest zastavit.
Nenechávej mě venku v chladu,
nenechávej mě venku zemřít,
dal jsem ti všechno,
víc už ti dát nemůžu,
teď budu stejný jako ty.
Moje rty jsou na dotek teplé,
má slova se zdají být plná života,
moje kůže je při pohlazení teplá,
ovládám a hypnotizuju.
Naučila jsi mě lhát bez mrknutí oka
a zabíjet bez výčitek svědomí,
na venek jsem ten nejskvělejší kluk,
uvnitř jsem teď ale mrtvý.
Sedmé studiové album skupiny Muse s názvem Drones si samozřejmě jako správná fanynka plánuju koupit pěkně v originále, ale ještě chci chvilku počkat, jestli náhodou nevyjde v nějaké speciální edici včetně opět nějakého toho videa z nahrávacího studia nebo jiného ještě lepšího bonusu :o) Jinak momentálně pořád tak trochu trnu hrůzou, jestli k nám kluci vůbec plánují v rámci svého turné zavítat, protože zatím to vypadá, že trajdají po všech možných i nemožných evropských festivalech a pak se chystají zamířit na opačný konec světa :o( Jsem na tom tak špatně, že už se mi o tom i zdají sny – jakože u nás Muse nakonec hrají, ale přijde na ně hrozně málo lidí, mám pocit, že asi tak devět, za což jsem byla v tom snu ráda, že je teda jako uvidím naživo a budu mít dobrý výhled hned z první řady (příp. jsem uvažovala, že bych si za nima mohla dojít pro podpis :o), ale zároveň mě užíralo, že už sem do naší pidirepubliky kvůli takhle mizerné účasti víckrát nepřijedou :o( No zkrátka, co vám budu povídat, jsou to nervy – vždyť minule už byly vypsané termíny koncertů dávno před vydáním alba The 2nd Law a já měla naopak spíš strach, že si ho do živého koncertu nestihnu dostatečně naposlouchat. Ale uvidíme, naděje umírá poslední, jak se tak říká :o)