8. 08 2015 | 12.37
Je prostě báječná je další film, u kterého jsem byla celkem nerozhodná, jestli na něj mám vyrazit do kina nebo ne. Ve finále zase rozhodlo to, že se blížil konec promítání (tedy alespoň u nás v Cinestaru) a že jsem měla lístek zdarma za předchozích pět nákupů s kartičkou CinestarClubu (mimochodem, pořídit si tuhle kartičku bylo nejlepší rozhodnutí letošního roku; vždycky jsem se bála, že bych ji využívala málo a
že by se mi tudíž na slevách nevrátil ani ten členský poplatek, ale letos je to jedna velká jízda a musím říct, že jsem s ní naprosto spokojená, i když už jsem teda za lístky do kina utratila nemalé peníze :o(. Navíc jsem byla pozitivně motivovaná z pondělní výstavy "Král a jeho koruna", jejíž návštěva mi překvapivě zvedla náladu, a tak jsem si řekla, že mi neuškodí dobít si baterky ještě návštěvou kina :o).
Na film jsem vyrazila v úterý 19. května 2015 v podvečer a splnil veškerá moje očekávání. Je to taková staromilecky laděná komedie, budící téměř dojem přepisu divadelní hry. Děj a vztahy jednotlivých postav jsou náležitě zašmodrchané, aby mohlo vzniknout co nejvíc mile praštěných náhod, zkrátka překvapivě příjemná komedie bez nechutností a záchodového humoru, na jaký jsme u amerických (a někdy bohužel už i u evropských) počinů zpravidla zvyklí. Ona už samotná zápletka s dívkou na telefon, která se chce stát herečkou a práci call girl dělá jen proto, aby si nějak vydělala na živobytí, a jejíž první velkou rolí má být právě role call girl, mluví téměř za vše :o). Sice se u toho možná nebudete přímo popadat za břicho, ale zaručeně se budete culit od ucha k uchu :o). V hlavních rolích se můžete těšit na sympatickou blondýnku Imogen Poots jakožto představitelku titulní call girl s příjemně pragmatickým pohledem na život, na Jennifer Aniston coby lehce zapšklou psychoterapeutku a na Owena Wilsona jakožto divadelního režiséra, který se zaplete s hlavní hrdinkou (taky tam hraje takový ten herec, co je hrozně podobný Woodymu Allenovi a ve filmu Dvě tvář lásky hrál onoho věčně odmítaného nápadníka Barbry Streissand – ten mě na chvilku solidně zmátl, že by si v Je prostě báječná zahrál i Woody Allen :o). Každopádně film vřele doporučuju a jakmile bude příležitost, sama se na něj s chutí podívám ještě jednou :o)