Letní degradace á la Julie
10. 07 2016 | 20.50
Nebo alespoň pokus o ni, protože my pracující máme přece jen omezené časové možnosti, kdy se můžeme vyloženě flákat, a dva měsíce volna nám v 95% případů nedají :o(. No ale tu svoji týdenní dovolenou jsem si po překonání menších střevních obtíží, způsobených jak jinak než cestováním a jedením v neznámých restauracích, kde byl sice ochotný personál a domlouvali jsme se spolu, že potřebuju jídlo bez lepku, ale asi se mi stejně to jídlo někde kolem lepku otřelo, neb zpáteční cesta z Hradce domů (o výletě jako takovém se ještě rozepíšu, nebojte :o) byla více než zajímavá a já strávila skoro hodinu na toaletě – tímto bych se chtěla omluvit obsluze veřejného WC na Hlavním nádraží v Praze, ty dvě dvacky za vstup měli tentokrát opravdu zasloužené :o(, celkem užila
V rámci rekonvalescence a klidového režimu jsem se pustila do skládání nového puzzle (číst se mi nějak nechtělo a navíc jsem toho celkem dost přečetla po cestě vlakem do Hradce a zpátky, kdy jsem jednu knížku dočetla úplně a další novou rozečetla :o). A když jsem se konečně trochu zberchala, vyrazila jsem ve středu večer do kina na přímý přenos divadelního představení Romeo a Julie – jo, Kennetha Branagh bych si prostě nenechala ujít, ani kdybych byla na pokraji smrti :o). A návrat kolem půl dvanácté v noci mi tentokrát vůbec nevadil, protože jsem si chytře vzala dovolenou až do konce týdne. V pátek jsem se po příjemném kulturním zážitku vžila do role pilné hospodyňky a prala jsem a vařila a pekla – možná tomu nebudete věřit, ale když je ta správná nálada, dělají mi tyhle činnosti vyloženě dobře na duši a mám z nich skvělý pocit, jakože jsem užitečná a šikovná a vůbec :o). Navíc na věšení prádla ve slunečném počasí je podle mě velký kus letní pohody, protože to krásně schne a pak se to i krásně žehlí, nebe je modré a jediné, čeho se při věšení prádla na balkóně bojíte, je to, aby se ty všudypřítomné poletující a prozpěvující jiřičky příliš nelekly a nepokřtily vaše čerstvě vyprané a voňavoučké prádlo nějakým dárečkem :o)
Páteční pohodu v prázdném bytě jsem si opravdu užívala a byla jsem dokonce tak rozmarná, že jsem dostala chuť konečně nafotit nějaký pěkný snímek pro Databázi knih do jejich soutěže "Léto s knihou". Vymýšlení nebylo složité, prostě jsem vytahala všechny své nepřečtené knihy, které mám doma nasyslené, naskládala jsem je do kufru, přidala pár nezbytných a umně naaranžovaných letních doplňků a bylo to :o). Jestli vyhraju nebo ne, je mi celkem jedno, protože co si budeme povídat, ty jejich hlavní výhry v podobě poukázek na nákup knih na bux.cz by u mě stejně padly za vlast raz dva :o). Na buxu jsem totiž pečená vařená a neustále mám v merku nějaké další a další knihy, které přihazuju do virtuálního košíku – sem tam ho promažu, ale sem tam neodolám a útrata jak trám je pak na světě :o(
V sobotu jsem krom jiného taky upekla bezlepkový kynutý borůvkový koláč jaksepatří :o). Třešním od babičky jsem se sice nějakou dobu z opatrnosti ještě raději vyhýbala a maliny jsem si uložila do mrazáku na nepečené dorty a jiné dobroty, nicméně nic netrvá věčně, a tak jsem dnes neodolala a dala si je k večeři pěkně s chlebem s máslem, než nám tu definitivně shnijí :o)
No a jakožto krásné završení mé týdenní dovolené jsme si dneska po obědě udělali nedělní výlet do nedalekého Českého Krumlova a prošli si zahrady zase trochu z jiného konce, užívali si sluníčka a vůbec letní pohody, takže můžu s klidným svědomím říct, že prázdniny začaly slibně i u nás. A protože se mi u Julie moc zalíbila její fotoreportáž, ze které dýchala neuvěřitelná letně prázdninová atmosféra, rozhodla jsem se ji napodobit :o). Třeba tím zahájíme novou módní vlnu tady na píše.cz :o). Juliin článek mě totiž přiměl zamyslet se nad svým bídným životem pracujícího s omezeným počtem dnů dovolené a došlo mi, že na tom vlastně nejsem tak špatně a před očima se mi začaly vynořovat mé vlastní pohodové obrázky plné léta (mimochodem ty, o které jsem se tu s vámi právě podělila) a hned mi bylo lépe na duši :o). Došlo mi totiž, že se mám dobře, a když je mi zrovna zdravotně dobře, tak i výborně :o). Žiju si v blahobytu, s nacpanou ledničkou, a co doma není, v klidu ukuchtím, mám spoustu knížek, které jsem ještě nečetla, spoustu míst, kde jsem ještě nebyla, spoustu puzzlí, které jsem ještě nesložila, a k tomu zákonný nárok na dovolenou, takže čas od času nemusím vstávat do práce třeba i celý týden :o). A jak jste na tom s letošním létem vy?
