Vůně okurkového salátu
31. 08 2016 | 18.33
Taky vám tak připomíná léto? My ho během letních prázdnin u babičky měli snad každý druhý den a já si na něj letos vzpomněla po hrozně dlouhé době, že jako když už jsme měli salát mrkvový, rajčatový a dokonce i zbrusu nový zelný, který jsem zkoušela poprvé v životě a překvapivě se povedl, mohla bych k těm cuketám osmaženým ála řízek udělat salát okurkový, což byla epesně mňamózní kombinace :o). A ta vůně a chuť mě doslova vrátily v čase :o).
Na ilustračním fotu je zachycena příprava okurkového salátu z cukety, kterých máme od babičky nekončící zásobu :o)
Jinak u nás v létě samozřejmě nechyběly ani kynuté ovocné koláče (jak jinak než bezlepkové :o), kdy kromě už tradičního borůvkového s trochou tvarohu vespod jsem vyzkoušela ještě i meruňkový ze zavařených meruněk, které jsem trochu nešťastně rozmixovala (příště je asi vezmu jen šťouchátkem na brambory) a zahustila vanilkovým pudinkovým práškem, ale šlo jen o estetickou stránku věci, na výslednou chuť to nemělo vliv a po koláči se jako vždycky jenom zaprášilo :o).
A nebylo by to to správné léto, kdyby člověk alespoň párkrát neochutnal slaďoučký a červeňoučký vodní meloun :o). O zmrzlině ani nemluvě :o). A co se žrádýlka týče, konečně se mi povedla i výborná domácí panna cotta s malinami. Po nesčetných komplikovaných pokusech s nejrůznějšími "exotickými" ingrediencemi jako kondenzované mléko se ukázalo, že v jednoduchosti je krása, a nejlepší panna cotta vznikne, když uvaříte pudink od Dr. Oetkera se smetanovou příchutí, po vystydnutí ho naředíte trochou smetany a navrch povaříte maliny (nejlépe ze zahrádky od babičky) s cukrem, vodou a trochou kukuřičného škrobu :o)
Od loňska k mým novým prázdninovým tradicím patří taky skládaní puzzlí, kterému jsem vloni propadla kvůli jednomu z cílů v mém Projektu 101/1001 (tak se mi to zalíbilo, že jsem si to skládání letos prostě musela zopakovat, aneb z projektu vzešlo i něco dobrého :o). Sice se mi povedlo složit jen jedno jediné puzzle "Kráska v červeném", které mi dalo celkem dost zabrat (ty šaty byly fakt zabiják :o), ale aspoň mi jich víc zbyde na další roky (ještě jedno další už mám koupené a další vyhlédnuté jako narozeninový dárek :o). Mimochodem, u "Krásky v červeném" se mi docela dlouho nepodařilo ani složit onen rámeček z krajových dílků :o(. Tapety a polštáře na pohovce byly taky celkem náročné, ale zaručeně nejhorší byly ty šaty, u kterých byly všechny záhyby i vzory absolutně nepředvídatelné, takže jsem to dost často musela řešit metodou pokus-omyl :o(. Ale nakonec jsem zvítězila a "Krásku" jsem doskládala :o)
Z relaxačních činností jsem si taky pospojovala alespoň jedno zvířátko ze své zbrusu nové knížky spojovaček pro dospělé :o). Pro jistotu jsem k tomu použila své gumovací pero, ale vlastně to ani nebylo nijak zvlášť potřeba. Sice jsem měla trochu problém najít jedničku (tedy začátek) a už jsem chvíli uvažovala i o tom, že začnu prostě od prostředka a pak to dodělám, ale nakonec se podařilo a puntík (resp. hvězdičku) s číslem jedna jsem nalezla. Ale zjistila jsem, že jsem asi lehce slepá (asi si budu vážně muset dojít na oční a nechat si předepsat nějaké nové brýle na čtení, přes které bych viděla), neb jsem si na spojování musela vzít nakonec dokonce i lupu (barevné odlišování puntíků po stovkách je možná hezká vychytávka, ale zvolit světle oranžovou a žlutou barvu není úplně ideální :o(. Holt, tisíc bodů je tisíc bodů, přičemž se v takovém počtu nedá vyhnout ani celkem těsnému překrývání některých čar a bodů :o(. Nicméně stejně je to poměrně návykové a už plánuju, kdy si zase vyhradím hodinku času na další obrázek :o). Každopádně mě tahle činnost taky neoddiskutovatelně vrátila do dětství a letních prázdnin u babičky :o). A docela vtipné je i tipování, jaké zvířátko se asi na obrázku skrývá, já se rozhodla začít s tím, co vypadalo, že by mohl být tučňák :o)
No a uplynulý poslední srpnový víkend, kdy se počasí konečně umoudřilo a ukázalo nám, jak to má během správného léta vypadat, jsme si užili nejen už tradiční akci Město lidem, lidé městu, která je takovým pohodově laděným rozloučením s létem (nejvíc mě asi fascinují ty travní koberce uprostřed ulice a pak stánky s jídlem, ve kterých nechybí sem tam i něco bezlepkového :o), ale dokonce i koupačku v třeboňských lázních Aurora :o). Krásné letní počasí jsme si tak vychutnali opravdu na maximum a já chodila zase jen v kraťoučkých džínových kraťáskách, tílku a žabkách jako vloni :o). Kéž by příští rok takhle vypadalo zase celé léto!
A co vaše "prázdniny"? Byla aspoň trochu pohoda?
