Jan Šépka: Vnímání
2. 10 2016 | 18.32
Tuhle "výstavu" bylo v našem městě hodně těžké přehlédnout, protože zabarikádovaná kašna na hlavním náměstí budila bouřlivé reakce od začátku do konce. Upřímně řečeno i já sama jsem si napoprvé myslela, že budou Samsonovu kašnu rekonstruovat nebo tak něco :o). Pak mě ale kolegyně v práci vyvedla z omylu, že prý je to nějaká umělecká výstava, tak jsem začala koumat na internetu a co vám budu povídat, když jsem vyčetla, že se díky tomu ke kašně vchází de facto oknem z Domu umění přes jakousi lávku, musela jsem to prostě za každou cenu vidět na vlastní oči :o). Začátkem září se navíc konečně udělalo léto, takže jsem nelenila a v pátek 9. 9. 2016 odpoledne po práci jsem vyrazila "Vnímání" omrknout, že si jako udělám hezké odpoledne. Sice jsem se trefila do polední pauzy, která je od jedné do půl druhé, ale těch cca 10 minut jsem si už počkala (alespoň jsem si mohla vyslechnout vášnivou hádku pána, evidentního odpůrce, který soptil, že je to vyhazování peněz a zpochybňoval dokonce i statiku celého bednění včetně lávky s tím, že už prý podal i stížnost nebo něco takového, a paní z Jihočeského divadla, která naopak říkala, že se jí ten nápad líbí a přijde jí zajímavý, že si třeba lidé začnou kašny víc vážit, protože běžně se prý při jejím čištění vyváží až nevím kolik kilo odpadků apod., no nakonec to oba vzdali a odešli, ještě než skončila polední pauza :o)
U vstupu, který byl naštěstí zdarma (dovedu si představit chytráky, kteří by byli schopní na něčem podobném vydělávat :o), je na stěnách povídání o kašně jako takové, o náměstí Přemysla Otakara II. a pak samozřejmě o výstavě. Na lávku se vchází jakýmsi dřevěným "bunkrem" kulatého tvaru (asi to má korespondovat s kruhovým bedněním kolem kašny :o), který je pevně uchycen v okně a odtud vede lávka zakončená schody přímo ke kašně, přičemž má po stranách takové jakoby tankové průhledy ven :o). Líbilo se mi, že to uvnitř vonělo čerstvě řezaným dřevem (celá konstrukce byla ze dřeva a řekla bych dřevotřískových desek) a že už z lávky bylo vidět na náměstí a přilehlé stavby z trochu jiné perspektivy.
Nápad oddělit Samsonovu kašnu od zbytku náměstí a nechat lidi prohlédnout si ji v jakémsi klidném prostředí mi připadal hodně originální, už když jsem o něm četla, ale nenapadlo mě, jak to bude ve skutečnosti skvělé. Stejně jako všichni stálí obyvatelé českých Budějovic i já chodím kolem kašny téměř denně, aniž bych si jí pořádně všímala, nicméně tady, v onom odděleném prostoru se na ni najednou můžete v klidu soustředit, navíc ten uzavřený prostor budí jakýsi dojem soukromí, jakože máte celou kašnu jenom pro sebe, okolní ruch je odstíněn, takže si nepřipadáte jako na rušném náměstí krajského města, naopak měla jsem pocit, že jsem na dovolené, připadala jsem si, jako by tu kašnu vzali a přemístili někam jinam, připadala jsem si trochu jako v nějakém zákoutí parku nebo zahrady, v tomhle ohledu si myslím, že se záměr projektu "Vnímání" vydařil na jedničku.
Kašna tu taky vypadá mnohem větší a krásnější, na pozadí letně modré oblohy jsem se mohla kochat duhovou vodní tříští a ladností soch a obojího jsem se doslova nemohla nabažit :o). Taky se mi líbilo, že na dvou místech odstranili i takové ty řetězy, které vám za normálních okolností brání dojít úplně až ke kašně a třeba si sednout na její okraj nebo tak. Zkrátka to mělo úplně jinou atmosféru a mně se to opravdu hrozně moc líbilo, což jsem taky ještě za tepla nadšeně vylíčila slečně sedící u vchodu, která se na mě za to potěšeně usmála (asi jsem byla jedna z mála, protože v době, kdy jsem se tam byla podívat, zněla ze všech stran k "výstavě" spíš kritika :o). Do konce výstavy jsem se tam zvládla zajít podívat ještě několikrát a jednou jsem tam během polední pauzy zatáhla dokonce i svoji novou kolegyňku, která to ohodnotila naprosto výstižnými slovy "hustý" :o). Takže tak. Asi nemusím zdůrazňovat, že jsem na rozdíl od všech možných škarohlídů ráda, že naše město pořádá podobné akce, a že je moc ráda chodím okukovat :o).
