28. 05 2017 | 10.43
Díky loňské dobré zkušenosti s českou komedií Bezva ženská na krku jsem si řekla, že využiju své body na Cinestar Club kartě, dřív než mi propadnou, a dám šanci další české komedii s názvem Špunti na vodě, na kterou jsem vyrazila po druhém "promarněném" květnovém víkendu (doufala jsem, že zkrátka o květnových prodloužených víkendech něco podnikneme a schválně jsem si je nechávala volné, ale ve výsledku z toho nebylo nic a jen jsme je proseděli doma, dokonce ani na to moje původně plánované kreslení nějak nebyla nálada :o(, hned v úterý 9. května odpoledne po práci.
V upoutávkách (zejména těch rádiových) film přirovnávali ke komedii století S tebou mě baví svět, nejspíš kvůli podobné zápletce s partou tatínků, kteří dostanou na starost své ratolesti, ale jinak bych až tak daleko nezacházela. Špunti na vodě jsou sice příjemná letní
komedie (opět trochu nechápu premiéru v dubnu, ale co už), ale upřímně řečeno jim chybí ony vymazlené dialogy a celková dotaženost a celistvost, měla jsem z toho prostě dojem, že se tvůrci tak moc snažili zavděčit jak dětem, tak dospělým, až z toho nakonec vznikl lehce nemastný neslaný kočkopes, který nejspíš nijak zvlášť nepobaví ani jedny, ani druhé (tak trochu leklá ryba, když bychom chtěli zůstat u té tématiky vody :o). Zkrátka Špunti na vodě neurazí ani nenadchnou, což je podle mě škoda, protože potenciál tam byl (například od takového Pavla Lišky jsem čekala mnohem víc) a kdyby se tvůrci nechali v některých místech víc unést a dotáhli své náznaky do konce, mohlo to být o poznání lepší. Takhle jsem se vlastně v závěru přistihla, že jsem celou dobu čekala, kdy že teda jako začne ta opravdová sranda a oni místo toho naskočily závěrečné titulky :o(
Na druhou stranu nechci Špuntům křivdit, takže jim musím přiznat, že mají krásnou atmosféru, ze které na mě opět dýchla touha zkusit taky někdy vyrazit tzv. na vodu a sjet nějakou mírnější řeku (předloni mě podobné nutkání přepadlo při projíždění krajinou kolem Rožmberka a podél toku Vltavy, kde je opravdu nádherná příroda a spousta vodáků k tomu, navíc když to bylo všechno zalité sluncem, koho by to netáhlo k vodě :o). A za zmínku rozhodně stojí i největší hláška filmu: "Holky! Doleva.", když partu společensky znavených maminek navigoval do kempu hospodský při jízdě na kole poté, co jim všem ukradli světla a nikde nebylo ani veřejné osvětlení, takže měly jet za světýlkem z oharku jeho cigarety, který pak nicméně bez varování odhodil do rybníka :o). Naopak mi celkem vadila věta Táni Vilhelmové, když si na babské jízdě zapalovala cigaretu a rozhořčeně si povzdechla, že to její děti nesnáší a pořád jí říkají: "Mami umřeš! Mami umřeš!", to mi přišlo celkem hnusný, jednak asi proto, že nemám ráda kuřáky (a nechápu je, jakože co je k tomu vede?), a jednak mi není zvlášť sympatická Táňa Vilhelmová, nehledě na to, že měli její filmové děti pravdu ohledně toho umírání na následky kouření, že :o(. Jinak poměrně vtipný byl i Jiří Langmajer coby pravdomluvný právník nebo Anička Polívková jakožto taková ta zasloužilá matka s nadhledem, která mimochodem slušně zaperlila, když procházely táborem a ona prohlásila: "Týjo, tady někdo chrápe jako můj starej!" :o). Tvůrci totiž docela chytře nechali obě partičky ženských a jejich chlapů s dětmi, aby se navzájem neustále míjely, aniž o tom měli zúčastnění páru. Ve výsledku jsou zkrátka Špunti na vodě taková milá nenáročná komedie, která měla na to být ještě i o něco lepší, ale na výtvor z české provenience to je podle mě pořád nadprůměr :o)