International Championship 2017

Původně jsem si myslela, že se na tenhle snookerový turnaj koukat nebudu, protože podle toho, co říkali komentátoři v závěru English Open, měly být přenosy hlavně na Eurosportu 2, který v naší kabelovce nemáme (nemluvě o tom, že už jsem se měla začít učit na úřednickou zkoušku), ale nakonec ho vysílali i na Eurosportu 1, který chytáme, a s ohledem na to, že mi trhali zub moudrosti a já pak měla nateklou půlku hlavy a vznášela jsem se v rauši léků proti bolesti, a tudíž bych se toho stejně moc nenaučila (resp. by mi toho v hlavě moc neuvízlo), koukala jsem víceméně celé dny na televizi (snooker nevyjímaje), byť jsem měla trochu problémy se soustředit a sem tam mi něco uniklo (jako třeba sem tam nějaký frame či dva :o).

Úplně první zápas z Mezinárodního šampionátu v čínském Ta-čchingu jsem viděla už v pondělí 30. října večer, kdy jsem při přepínání televize objevila Ronnieho O'Sullivana hrajícího proti Yanu Bingtaovi. Pořád hrál kvůli kotníku v keckách a zase hrál skvěle, viděla jsem sice jen jeden frame, který suverénně vyhrál se stovkovým náběhem, ale i tak mě potěšil (potom jsem šla spát, protože jsem druhý den nejen vstávala do práce, ale kvůli plánovanému trhání zubu jsem stejně neměla u ničeho stání :o(. Až později jsem zjistila, že to byl teprve třetí frame jejich zápasu, ve kterém se Ronniemu poprvé podařilo vyhrát na stav 1-2 krásným 111bodovým náběhem a že to byl jeho de facto poslední úspěch, protože pak ho Yan Bingtao převálcoval 6-1 :o(. Jak jsem totiž byla taková zpitomělá, tak mi docela dlouho nedocházelo, jak je možné, že Ronnieho v žádném z přenosů nevidím hrát (myslela jsem si, že kvůli časovému posunu jsou třeba jeho přenosy v časech, které prostě nestíhám :o(, a uvědomila jsem si vlastně až ve finále, že teda někde v průběhu vypadl :o(

O halloweenském úterku odpoledne jsem pak viděla (už s oteklou pusou, ale stále ještě pod vlivem umrtvovací injekce a léků na bolest a možná i v lehkém šoku :o) kousek souboje Neila Robertsona s Matthew Seltem a pamatuju si ho proto, že Neil hrál taky skvěle, komentátoři nezapomněli zdůraznit, že ze stavu 2-5, kdy se hrálo na 6 vítězných framů, to dokázal otočit a vyhrát, přičemž předváděl taky samé suverénní stovkové náběhy, takže ho byla opravdu radost sledovat :o). Osmý frame vyhrál 129bodovým náběhem, devátý frame 117bodovým, ale největší nervák nastal v závěrečném 11. framu, kdy nakonec zvítězil s bodovým kontem 59-56 (detaily vám k tomu bohužel neřeknu, protože jsem sice na jejich hru koukala a fandila, ale moc si toho nepamatuju :o(

Ve čtvrtek 2. listopadu jsem si pustila snooker hned od rána (konkrétně od půl osmé) a sledovala jsem od samého začátku čtvrtfinálovou hru Aliho Cartera s Martinem Gouldem. Bylo to po opravdu delší době, co jsem viděla Aliho Cartera hrát a bylo to moc fajn, šel totiž do prvního framu jako drak, až to skoro vypadalo, že soupeře ke stolu ani nepustí, ale ten to šel, když pak Ali za stavu 81-0 další kouli nepotopil, ještě zkoušet – podle komentátorů spíš jen aby se aspoň trochu rozehrál, protože na výsledek to nemělo vliv :o). Druhý frame byl ve znamení menších bodových náběhů – nejdřív začal nadějně Martin Gould, ale uhrál jen 28 bodů, pak Ali 22 bodů a nakonec se Gould zase ke stolu vrátil a získal frame pro sebe, přestože v jeho průběhu měl podle všeho problémy se statickou elektřinou, jakože dostával od stolu pecky (vždycky pak ucuknul a třepal rukou), což muselo být určitě nepříjemné. Jinak mi přišlo celkem zajímavé, že Gould vypadá s těmi svými šedivými vlasy a kulatými brýlemi podstatně starší než Ali Carter, ale ve skutečnosti je ještě o dva roky mladší (Gould je ročník 1981 a Carter 1979), přitom Carter pořád vypadá jako klučík :o). Každopádně ve třetím framu útočil jako první Ali, ale po 40 bodech nepotopil červenou a byla z toho šance pro Goulda, ten ale nakonec zahrál jen 11 bodů a Ali Carter už to pak dohrál a šel zase do vedení 2-1. Mimochodem komentátoři nezapomněli v průběhu hry zmínit i to, že má Ali Carter přezdívku "Kapitán" kvůli své zálibě v létání a pilotním zkouškám :o).

Potom jsem na snooker koukala až v pátek po obědě, kdy se hrála druhá část semifinálového zápasu Marka Selbyho proti Martinu Gouldovi (na toho jsem byla upřímně řečeno trochu naštvaná, že vyřadil Aliho Cartera :o(. Stav v závěru desátého framu byl 8-1 pro Selbyho (hrálo se celkem už na 17 framů), přičemž na body vedl Gould 95-0, který pak frame i vyhrál. Po první části zápasu byl prý stav 7-1 pro Selbyho a teď vyhrál jeden frame Selby s 97bodovým náběhem a druhý Gould. Jedenáctý frame byl každopádně ve znamení jistot, Selby zahrál jednu moc pěknou za modrou u pravého dlouhého mantinelu, pak ale po menší jistotové výměně padla Selbymu bílá do horní rohové kapsy a Gould využil příležitosti, ale neměl po červené pokračování, a tak se zase vrátili k jistotovému přetahování. Gould pak nicméně celkem překvapivě místo další jistoty útočil po Selbyho "faul and a miss", kdy se bílá nedotkla ani jedné červené, ale zůstala v blízkosti balíku, situace na stole však nebyla nijak lehká, a tak uhrál jen 7 bodů a ještě nechal na stole slušnou pološanci pro Selbyho, když mu bílá nedojela do jistoty tak, jak měla. Jenže Selby neútočil a šel místo toho zase do jistoty – podle komentátorů si počká na lepší šanci (koneckonců mu na výhru stačil už jen jeden jediný vyhraný frame :o), a ta přišla hned o chvíli později, pak hezky potápěl, ale po 56 bodech přelíznul červenou, a ta se mu z levé dolní kapsy vyklepla, takže šel ke stolu zase Martin Gould. Problémem ale byla modrá v blízkosti dlouhého mantinelu, na kterou se mu nepovedla nahrávka z hnědé, resp. nepodařilo se mu ji poodrazit od mantinelu, takže nastala zase jistotová bitva na třech posledních zbývajících koulích (modré, růžové a černé), jenže hned další jistota se Gouldovi vůbec nepovedla a nechal modrou kouli v prostoru, takže ji mohl Selby potopit. Následná růžová se ale Marku Selbymu z kapsy o fous vyklepla, takže pořád ještě neměl vyhráno, a růžovou pak pro změnu nakonec potopil Martin Gould, který tak slezl zubaté z lopaty na stav 8-3.

Ve dvanáctém framu potápěl jako první po rozstřelu Selby z Gouldovy ne moc povedené jistoty, po dvou nebo třech potopených červených si i pěkně porozrazil balík a poradil si i s červenými u déčka v rozstřelovém poli, jenže potom mu bílá na přihrávku přejela, takže musel zkoušet pokračování přes modrou, a tu nepotopil, takže se ke stolu zase po 56 bodech dostal Martin Gould – jako by to komentátoři přivolali, když před tou přetaženou přihrávkou poznamenali, že minule taky Selby nahrál 56 bodů a přesto o frame nakonec přišel :o(. Nicméně Gould pak naštěstí po 21 bodech nepotopil těžkou červenou s hrabičkami a Selby ji naopak trefil a potopil, ale musel potopit aspoň ještě jednu, a ta se mu po hezké přihrávce k hnědé povedla – byl to frameball a zároveň matchball, který potvrdil ještě potopenou černou, další červená už mu pak do kapsy nepadla, ale člověk by řekl, že tím zápas skončil, nicméně Gould to šel ke stolu ještě zkoušet, přestože by potřeboval čtyři snookery (byl opravdu urputný :o(. Nastala tak jistotová přetahovaná na poslední červené na stole, během které se Gouldovi povedlo vymámit na Selbym jeden faul z pěkného snookeru, kdy schoval bílou za modrou, následně se pak ale Gouldovi jedna jistota hodně nepovedla a Selby tak mohl potápět, zatímco Martin Gould už si ve svém koutku nepokrytě balil nástavce k tágu :o). Selbymu nakonec zůstala na stole jen růžová s černou (zbytek potopil) a s výsledkem 9-3 postoupil do finále :o)

V neděli 5. listopadu pak byla od čtvrt na sedm druhá část finálového zápasu Marka Selbyho s Markem Allenem, kterou jsem mohla sledovat pěkně naživo až do konce, a to nejspíš především proto, že se jim mě doma zželelo kvůli bolavému zubu :o). Stav na framy byl 6-3 pro Selbyho a hrálo se celkem na 19 framů (takže na 10 vítězných). V desátém framu potápěl první Selby, pak sice musel hru přerušit, ale Mark Allen nic nepotopil a Selby se naštěstí mohl ke stolu zase vrátit. Potom se mu sice vyklepla černá z pravé dolní kapsy, ale i tak mu body na vítězství ve framu stačily (nasbíral 76 bodů k nule) a Mark Allen už to ke stolu zkoušet nešel, takže Mark Selby navýšil své vedení na 7-3. Jedenáctý frame vyhrál Mark Selby podobným způsobem (s bodovým výsledkem 83-0), ale ve framu číslo dvanáct nastala poměrně dlouhá jistotová mezihra za stavu 50-58 na body pro Marka Allena poté, co se Selbymu po poslední červené nepovedla přihrávka na barevnou, a musel jít do jistoty. Allen pak ještě využil pološanci od Selbyho a dopotápěl barevnou dohrávku, čímž frame vyhrál a dostal se na stav 8-4. Ve třináctém framu zaútočil Mark Selby moc hezkým véčkem s červenou na střed, ale po nějakých 13 uhraných bodech potopil bílou a ke stolu tak šel Mark Allen, chvíli si přehazovali jistoty, pak se však Allen dostal k potápění a frame vyhrál.

Ve čtrnáctém framu potápěl zase jako první Selby, který tentokrát s krásným 90bodovým náběhem vyhrál i celý frame, sice stůl nedohrál úplně dočista, protože mu spadla do kapsy bílá, ale i tak to bylo moc pěkné. Patnáctý frame byl poměrně vyrovnaný, načež Mark Allen za bodového vedení 50-66 nepotopil zelenou a nastala jistotová přetahovaná na stole, kde byla už jen barevná dohrávka bez žluté, tzn. že se hráči přetahovali o zelenou, kterou nakonec potopil Mark Allen, když mu ji Selby po nepovedené jistotě nechal pěkně nachystanou k potopení, a následně dopotápěl i ostatní barevné a dopracoval se tak ke stavu 6-9. V šestnáctém framu se situace opakovala, Selby sice nasbíral nějaké body (a část z nich i za Allenovy fauly z moc hezké jistoty), ale nakonec potápěl víc Mark Allen, a byť za stavu 21-67 nastala menší jistotová mezihra a Selby se pokoušel zvrátit frame na svou stranu, nakonec Mark Allen znovu potápěl a frame vyhrál na stav 7-9. V sedmnáctém framu pak první potápěl Selby, ale měl trochu problém uhlídat si bílou v přihrávkách po černé, což následně musel napravovat – jedna nádherná oprava byla, když červenou poslal přes celý stůl skvělým tempem do pravé horní kapsy – ale asi třetí oprava v řadě mu pak nevyšla a po 49 bodech další červenou nepotopil, zůstala mu mezi čelistmi (zase vpravo nahoře), a tak šel ke stolu Mark Allen a potápěl, potom mu ale nevyšla nahrávka a nepotopil zelenou, Mark Selby ale taky potopil jen jednu červenou a pak neměl pokračování, takže se chvíli střídali v jistotách. Selby pak využil nabídnutou pološanci od Allena a pokračoval dál až přes frame a matchball :o) a obhájil tak svůj titul z loňska (podle komentátorů to byl prý po Mistrovství světa zároveň jeho první letošní vyhraný turnaj) s výsledkem 10-7 :o)