11. 07 2018 | 20.59
Když už jsme vyrazily na dovolenou na opačný konec republiky (tedy na safari do Dvora Králové nad Labem), říkala jsem si, že to chce vidět toho co nejvíc i z okolí, když už tam přespáváme. Na úterý 27. června 2017 jsem nám proto naplánovala výlet autobusem k nedaleké přehradě Les Království, kterou jsem si vyhlídla v jakémsi článku kdysi na webu, protože se mi podle fotek moc líbila :o). Výpravu jsme podnikly opět autobusem (zase s přestupem na zdejším nádraží alias autobusové stanici, protože to bylo opačným směrem a ze zastávky od zoo tam tudíž nic nejelo) s tím, že jsme vyrážely kolem půl osmé ráno. Od zastávky Verdek, Podháj, která je de facto uprostřed ničeho (resp. uprostřed lesa mezi vesnicemi :o), je to pak k přehradě ještě kousek pěšky, ale byla to naštěstí celkem hezká cesta, kdy ze silnice brzy odbočíte do lesa a samotný výhled na přehradu za to rozhodně stál.

Vlevo zachycena zastávka autobusu "Verdek, Podháj" :o)

Přehrada Les Království je opravdu krásná a fotogenická, neb vypadá skoro jako vystřižená z nějaké pohádkové knížky :o). Okolní příroda je taky moc pěkná a skýtá malebné výhledy na zalesněné kopce nad vodní hladinou, ke kterým nám přálo i sluníčko, takže co víc si přát. Co se týče nějakých technických údajů, jde o údolní přehradní nádrž na řece Labi vybudovanou v roce 1920, která se vymyká svým líbivým architektonickým řešením v romantizujícím pseudogotickém slohu (proto se mi tak líbí :o) se dvěma bránami s ozdobnými věžičkami a opodál stojící domek hrázného připomíná malý kamenný hrad s věží a cimbuřím :o). O její stavbě bylo rozhodnuto po ničivé povodni v červenci 1897, stavbu zdržela první světová válka, takže trvala deset let, a po svém dokončení byla největší vodní nádrží v tehdejší Československé republice. Šířka hráze v základu je prý 37 metrů a v koruně 7,2 metru, přičemž délka hráze v koruně je 218 metrů. Maximální výška hráze je 41 metrů a hloubka u hráze asi 28 metrů, přičemž maximální zatopená plocha nádrže činí 84 hektarů, v běžném provozu je ale jen nějakých 58 hektarů.



Výlet k přehradě je celkově asi tak na půl hodiny, neb kromě procházky po hrázi a okolí tam není moc co podniknout a vzhledem k tomu, že bylo zavřené i rychlé občerstvení, nebylo si ani kam odskočit na záchod :o(. Ideální je tudíž vyrazit na tenhle výlet autem, protože při tom, jak tam jezdí (nebo spíš nejezdí) z Dvora Králové autobusy, se nedostatek jiných atrakcí ukázal trochu jako problém, a tak jsme se rozhodly místo dvouhodinového čekání na autobus zvládnout zpáteční cestu na nádraží do Dvora Králové pěšky (a odtud se už k zoo svézt busem), že nám to jako aspoň líp uteče a budeme mít pohyb na čerstvém vzduchu :o). Koneckonců byly to jen dvě vesnice a cesta vedla vlastně pořád rovně, takže jsme se nemusely ani bát, že bychom zabloudily (navíc máme chytré mobily s daty a mapami, takže co :o). Procházka to byla nakonec celkem pěkná, i když trochu náročnější (zvlášť v některých místech se nám po kraji silnice nešlo úplně nejlíp) a delší, než se zpočátku zdálo, ale aspoň nám ty dvě hodiny pěkně utekly a víc jsme si prohlédly okolí, byť mě teda solidně bolely nohy (ale stejně mi to nezabránilo běhat potom odpoledne ještě po safari :o). V každém případě jsem byla ráda, že jsme se k přehradě vypravily, protože počítám, že se do těchto končin naší republiky kvůli oné velké vzdálenosti od mého bydliště jen tak znovu nepodívám.

Domek hrázného, což jsem ještě v době focení nevěděla, prostě se mi líbil :o)
Po příchodu do Dvora Králové jsme si stihly i projít kousek historického centra – to už sice sluníčko začalo chvílemi zalézat za mraky, ale i tak by byla škoda se trochu neporozhlédnout, když už jsme tam byly a měly jsme čas :o). Okoukly jsme tak zdejší kostel sv. Jana Křtitele a tzv. Šindelářskou věž, která je jedinou dochovanou z původních čtyř hradebních věží střežících vstup do města a kvůli jílovitému podloží se prý podobně jako ta v Pise mírně naklání (aneb ať žijí infopanely :o).

...co jsme potkaly cestou do Dvora Králové a dole perly historického jádra :o)

Cestou k nádraží jsem si vyfotila i několik kruhových objezdů, které ve Dvoře Králové stylově zdobí sochy nejrůznějších zvířat – my jsme míjely jeden kruháč se surikatami a jeden se lvem :o). Před odjezdem autobusu k zoo jsme si pak v pohodě stihly dokoupit i zásoby a občerstvení (hlavně vodu, protože kohoutkovou se takhle na cestách bojím pít) v Penny u nádraží a odpoledne pak zase hurá do safari :o). V podvečer se pak bohužel vyplnila předpověď počasí a přišla bouřka a déšť, jehož první kapky nás už někdy kolem šesté vyhnaly ze zoo zpátky na pokoj a ještě že tak, protože pak se přihnala solidní průtrž mračen a do večera už pršet nepřestalo. V úterý večer tak přišlo na řadu sledování seriálů (díkybohu, že teď s sebou na dovolené pravidelně tahám naládovaný tablet :o) a případně četba.

