Zaklínač od Netflixu
15. 01 2020 | 18.22
Ani mou maličkost neminul všechen ten mediální humbuk kolem nového seriálu kanálu Netflix, sem tam jsem si přečetla nějaký ten článek, koukla na fotky, ale pořád jsem zůstávala opatrná a nijak zvlášť jsem nevyšilovala (koneckonců i internetové názory se dost rozcházely a fanoušci předchozího polského seriálu, počítačových her či knih se vzájemně předháněli, co je jinak oproti jejich oblíbené předloze a jestli je to dobře nebo ne), ani jsem nedočkavě nevyhlížela premiéru stanovenou 20. prosince 2019, byť jsem si ho zařadila na svůj pomyslný watchlist, jakože se na něj ze zvědavosti určitě kouknu, ale nic extra jsem od toho nečekala, a to byla velká mýlka :o). Zaklínač mě totiž chytil hned od prvního dílu (i přesto, že ten je vlastně zatím asi nejdepresivnější a nejslabší), hlavní hrdina Geralt z Rivie je sympatický tvrďák, který toho moc nenamluví (dost často dokonce místo odpovědi jen tak zamručí, z čehož si dělají legraci i fanoušci na youtube :o), má kobylu Klepnu (tohle vtipné koňské jméno bylo jednou z prvních věcí, kterou si u mě získal plusové body, zvlášť když se svým koněm rozmlouvá :o) a dle svých vlastních slov smrdí po cibuli (bard Marigold: "Páchneš smrtí a osudem, hrdinstvím a taky láskou." – Geralt: "Je to cibule." :o). Navíc má navzdory názorům ostatních postav (hlavně v první epizodě několikrát zaznělo, že by si měl koupit nové oblečení) lichotivý kožený ohoz, v němž vypadá řádně chlapácky a prostě mu to sekne :o). Mimochodem jeho herecký představitel, Henry Cavill, se mi třeba v Supermanovi vůbec nelíbil, protože mi připadal příliš svalnatý a celkově veliký, ale tady mu to prostě sedí a rozhodně ničemu nevadí, že je takový hromotluk, protože piruety s mečem má ladné a protivníky porcuje s grácií a ledovým klidem :o).
Jedna z prvních fotek, na které jsem na netu narazila - koho by to nenalákalo :o)
Asi už jste pochopili, že zaklínač Geralt z Rivie je nepřístupný drsňák (a ty já ráda :o), nemluvě o smyslu pro suchý humor a faktu, že je to prostě správňák a snaží se chránit nevinné, i když vypadají jako stvůry :o). Líbí se mi, když používá magii, např. jak se efektně probořil podlahou nebo zapečetil okno, to bylo cool, a taky používá jakési posilující lektvary (a sbírá si na ně bylinky, což je u chlapa jeho rozměrů svým způsobem roztomilé :o), po kterých pak vypadá trochu jako upíři z The Vampire Diaries :o). Jo a bezmezně obdivuju jeho umění krásně a trefně 
pronést v pravou chvíli slovo "kurva", bez vykřičníku, jen s tečkou na konci, zkrátka takové konstatování situace, asi jako když bojoval ve třetím díle se strygou, a ta přetrhla stříbrný řetěz, kterým ji spoutal (české titulky jsou v tomhle ohledu mimochodem ještě vtipnější, neb anglické "Fuck." překládají jako "Sper do ďas." :o). A co teprve ty jeho pohledy, co bez jediného slova vrhá :o). Nebo jak bručel kvůli novému oblečení (kromě jiného čistému), že je mu těsné :o). A moc pěkná byla i ta jeho nelibost vůči přehnanému zájmu lepých děv o jeho jizvy, poté co z něj Marigold udělá svými baladami v jistém ohledu celebritu :o). Ale zatím asi nejvíc k sežrání byl v pátém díle, když nemohl spát a byl tak neuvěřitelně sladce mrzutý, prostě takovej velkej brumla – ano, chápete to dobře, zcela a bezpodmínečně jsem tomuhle chlapákovi propadla :o). A po tom, co předvádí, mi nikdo na světě nenamluví, že zaklínači nemají city :o). Mimochodem co se prolínajících časových os příběhu týče, zcela nezasvěcený divák jako já (tzn. někdo, kdo neviděl předchozí seriál, ani nečetl knihu a nepařil hry) tuhle skutečnost pozná až po několika epizodách, a nepřišlo mi to v žádném případě matoucí, naopak spíš to bylo takové příjemné dedukční zjištění vyplývající z děje. Ony totiž jednotlivé díly víceméně představují samostatná dobrodružství (nebo aspoň ze začátku určitě), kdy se hlavní hrdina pokaždé vypořádá s jinou příšerou a někde na pozadí se hodně pomalu a pozvolna odvíjí ucelenější příběh jeho životních osudů (po prvních dvou dílech jsem si zkrátka říkala, že je to asi něco jako upgradovaná a vymakanější temnější verze seriálů typu Xena či Herkules, ale vypadá to, že to byl spíš jenom rozjezd :o). Každopádně ať to bude, jak chce, momentálně je v Zaklínači přesně ta správná kombinace drsňáckého hrdinství a pohádkového fantasy, co se mi líbí, včetně faktu, že si Netflix na rozdíl od HBO potrpí na jemnější odvar a nestrká všude tak otevřené sexuální scény či stříkající krev, i když 
vykuchaná střeva se tu taky objeví :o(, a musím říct, že tenhle decentnější přístup mi vyhovuje mnohem víc, což je taky důvod, proč ve výsledku fandím rozhodně víc Zaklínači než třeba Hře o trůny (asi se budu muset kouknout netflixáckým seriálům víc na zoubek :o)
pronést v pravou chvíli slovo "kurva", bez vykřičníku, jen s tečkou na konci, zkrátka takové konstatování situace, asi jako když bojoval ve třetím díle se strygou, a ta přetrhla stříbrný řetěz, kterým ji spoutal (české titulky jsou v tomhle ohledu mimochodem ještě vtipnější, neb anglické "Fuck." překládají jako "Sper do ďas." :o). A co teprve ty jeho pohledy, co bez jediného slova vrhá :o). Nebo jak bručel kvůli novému oblečení (kromě jiného čistému), že je mu těsné :o). A moc pěkná byla i ta jeho nelibost vůči přehnanému zájmu lepých děv o jeho jizvy, poté co z něj Marigold udělá svými baladami v jistém ohledu celebritu :o). Ale zatím asi nejvíc k sežrání byl v pátém díle, když nemohl spát a byl tak neuvěřitelně sladce mrzutý, prostě takovej velkej brumla – ano, chápete to dobře, zcela a bezpodmínečně jsem tomuhle chlapákovi propadla :o). A po tom, co předvádí, mi nikdo na světě nenamluví, že zaklínači nemají city :o). Mimochodem co se prolínajících časových os příběhu týče, zcela nezasvěcený divák jako já (tzn. někdo, kdo neviděl předchozí seriál, ani nečetl knihu a nepařil hry) tuhle skutečnost pozná až po několika epizodách, a nepřišlo mi to v žádném případě matoucí, naopak spíš to bylo takové příjemné dedukční zjištění vyplývající z děje. Ony totiž jednotlivé díly víceméně představují samostatná dobrodružství (nebo aspoň ze začátku určitě), kdy se hlavní hrdina pokaždé vypořádá s jinou příšerou a někde na pozadí se hodně pomalu a pozvolna odvíjí ucelenější příběh jeho životních osudů (po prvních dvou dílech jsem si zkrátka říkala, že je to asi něco jako upgradovaná a vymakanější temnější verze seriálů typu Xena či Herkules, ale vypadá to, že to byl spíš jenom rozjezd :o). Každopádně ať to bude, jak chce, momentálně je v Zaklínači přesně ta správná kombinace drsňáckého hrdinství a pohádkového fantasy, co se mi líbí, včetně faktu, že si Netflix na rozdíl od HBO potrpí na jemnější odvar a nestrká všude tak otevřené sexuální scény či stříkající krev, i když vykuchaná střeva se tu taky objeví :o(, a musím říct, že tenhle decentnější přístup mi vyhovuje mnohem víc, což je taky důvod, proč ve výsledku fandím rozhodně víc Zaklínači než třeba Hře o trůny (asi se budu muset kouknout netflixáckým seriálům víc na zoubek :o)Jinak český dabing se nadmíru povedl a nejen, že hlasy dabérů jsou neskutečně podobné těm v originále (u Geraltova hlubokého témbru v obou variantách doslova cítíte, jak vám s každým jeho zamručením rezonuje spolu se zaklínačovou mohutnou hrudí i celá televize :o), ale skvěle si pohrál i se slovíčky jako "vědmák" coby hanlivým označením zaklínače (v angličtině to byl k mému zklamání stále witcher, což mi přišlo trochu matoucí :o( nebo právě ona zmiňovaná Klepna (v originále se jmenuje Roach, což je jakože šváb nebo ryba plotice a úplně to ztrácí ten smysl, ale možná to vzniklo jen špatným překladem z polštiny, čertví). A moc spokojená a příjemně překvapená jsem i hudbou, která k celému ladění příběhu sedí jak poklice na hrnec, včetně další sympatické postavy barda Marigolda a jeho balad (např. jeho Tak dej groš zaklínači je na youtube už slušnou hitovkou ve všech jazykových variacích a dokonce existuje i hodinová smyčka, ale ta už byla moc i na mě :o). Zaklínač bude prostě ikonický. Nejspíš nemusím zdůrazňovat, že si sledování tohohle seriálu užívám, co? Dokonce si k němu vždycky udělám atmošku a zapálím si svíčky na torzu svého adventního věnce a jinak nechám tmu :o). Dalo by se říct, že už v tom zase lítám, protože jako při každé takovéhle své vlně závislosti, mám opět chuť koukat na jednotlivé epizody pořád a pořád dokola, což teď svým způsobem dělám, protože ve snaze oddálit zoufalství a agónii z toho, že druhá série je plánovaná až na rok 2021 (!!!), momentálně sjíždím prvních dosud shlédnutých pět dílů znovu, tentokrát v originálním znění s titulky (a kreslit hlavního protagonistu, k čemuž ještě nedošlo :o). No nic. Svůj chvalozpěv zakončím stylově bardovou baladou :o)