Vysvědčení se blíží a s ním i nutné zlo v podobě hodnotících číslic či slov na úřední listině. Jak se postavit k tomu, když váš potomek přinese špatné známky na vysvědčení?

Známky na vysvědčení přitom představují subjektivní pocit učitele a hodnocení na vysvědčení nemusí vždy odpovídat skutečným schopnostem a potenciálu dítěte. Dříve, než dítě začnete kritizovat, mělo by vám dojít, že vysvědčení je také vaší vizitkou. Dobrý rodič totiž sleduje výsledky průběžně a moc dobře ví, kde  má jeho dítě mezery. Tyto nedostatky se pak snaží spolu s dítětem dopilovat a je jedno, zda se jedná o prvňáka, či o sedmáka. S věkem dítěte učiva přibývá a pomoci s učením si zaslouží i deváťák, pokud je tomu zapotřebí. I přesto ne vždy bylo dítěti dáno shůry, a tak lepší známku domů nedonese, i kdyby rozkrájelo. V každém případě rodič nemůže být vysvědčením nikdy překvapen, protože ví, co má očekávat. Smutné je, když rodiče na vlastní neúspěch ze školních let zapomínají a vyžadují po dítěti jen výborné výsledky.

Jak reagujete na výsledky svých ratolestí, odměňujete anebo trestáte? Vysvědčení je pro mnoho z nich také noční můra, pokud domů nedonesou to, co od nich rodiče očekávají.

Co dělat, když dítě přinese vysvědčení domů?

Víme, co nedělat, – nekřičet, nevyčítat, netrestat, nekazit prázdniny. Vzít vysvědčení a známky s dítětem probrat, proč tomu tak je, jak to cítí on subjektivně a co s tím má v plánu do budoucna udělat. Známky odrážejí celoroční aktivitu dítěte ve škole. Nekritizujte je za to, že nejsou perfektní ve všem. Vždyť ani my rodiče nejsme dokonalí. Namísto toho je pochvalte za jejich úsilí během školního roku. Zejména prvňáčci a druháci si nyní budují svůj vztah ke vzdělávání. Pokud už si již od počátku spojují školu se stresem, může je to poznamenat na celý život. Pochvala, motivace do dalšího roku a případná odměna mají větší efekt než tresty.