Dolní Věstonice

21. 07 2017 | 09.22

 Dolní Věstonice - letní prázdniny mého dětství...

Dolní Věstonice leží na úpatí Pavlovských vrchů, na břehu Novomlýnských nádrží, v blízkosti chráněné krajinné oblasti Pálava. 

Z historie obce

Nález přibližně 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše, který učinil profesor Karel Absolon při archeologických výzkumech v roce 1925, proslavil malou obec po celém světě. Dolní Věstonice se staly symbolem nejvýznamnějšího tábořiště člověka na Zemi v době ledové a místem vzniku nejstarších uměleckých tradic lidstva. Vždyť právě zde byl učiněn nález nejstarší tkané textilie či keramiky z pálené hlíny a popela.

V době Velkomoravské říše se zde usadili staří Slované. Jejich přítomnost v těsné blízkosti obce dokládá velkomoravské hradiště a rozsáhlé pohřebiště. Brod na důležité obchodní stezce byl po zániku Velkomoravské říše chráněn malým hradiskem s mohutným valovým opevněním. Zbytky valu a půdorys kostela, který zde stával až do počátku 13. století, se nacházejí na severním okraji obce v místě zvaném Vysoká zahrada.

První písemná zmínka o obci (in Wistanicz) se objevuje v roce 1312. Ve 13. století se v původně slovanské osadě objevili první němečtí kolonisté, jejichž etnikum postupně převládlo. Roku 1460 povýšil král Jiří Poděbradský ves na městečko s právem trhu. V roce 1619, na počátku třicetileté války, se poblíž Věstonic strhla významná bitva moravských stavů s císařskými vojsky, v níž Moravané porazili Dampierrovo vojsko.

Na počátku 16. století do obce přišli první Habáni. Žili uzavřeným způsobem života s vyspělou dělbou práce a vysokou úrovní vzdělanosti. Pověstná byla hlavně jejich keramika, ale vynikali i vyspělým lékařstvím, zpracováním přírodních surovin, zemědělstvím a vinařstvím. Mlýn v Dolních Věstonicích vybudovaný v roce 1575 pro Lichtenštejny patřil mezi jejich díla. Habánské vinné sklepy tvoří malé náměstíčko a na tzv. Husím plácku jsou k vidění dodnes.

Archeologická expozice Věk lovců a mamutů v Dolních Věstonicích 

K zajímavým architektonickým památkám obce patří kostel Archanděla Michaela z roku 1389, renesanční dům u Mitáčků a budova bývalé radnice ze 16. století v niž je v současné době umístněna archeologická expozice. Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde tvoří celé náměstíčko.
Za pozornost stojí také hradiště Vysoká zahrada se zbytky základů kostelíka z 13. století s mohutnými valy, dosahujícími až 6 m výšky, a dalšími obytnými a hospodářskými objekty. Na východním okraji obce se nalézá významná geologická lokalita Kalendář věků a místo významných archeologických nálezů. Přímo nad obcí se tyčí zřícenina hradu Děvičky a nejvyšší vrch Pálavy Děvín.
Téměř celou východní část obce tvoří Sklepní ulice s původními i nově vybudovanými vinnými sklepy. Vinařství má v obci tisíciletou tradici a na úpatí Pálavy se na znamenitých vinařských tratích s vápenitou půdou a jedinečným mikroklimatem rodí vynikající vína typických odrůd Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Neuburg, Sauvignon či Ryzlink rýnský nebo z modrých odrůd Frankovka či Portugal.
Dolní Věstonice jsou rekreační oblastí a oblíbeným místem pro turistiku a cykloturistiku. Novomlýnská nádrž láká rybáře ke sportovnímu rybaření.
 
Archeologické muzeum- lze zde obdivovat unikátní ukázky zdejších nálezů nejstarší keramiky a textilií, model pravěkého sídliště, trojhrob, četné pazourkové nástroje a také původní plány profesora Absolona s vyznačením přesného místa nálezu Věstonické venuše.
Hrad Děvičky- zřícenina královského hradu z roku 1222 se vypíná na vápencové skále nad Dolními Věstonicemi. Za třicetileté války byl zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu. Zachovány jsou obvodové zdi a renesanční bašta se střílnami. Hrad je možné navštívit v jakoukoliv roční dobu během dne.