Nezákonná kontrola zaměstnanců

8. 09 2020 | 10.16

 Pro firmy, jejichž zvědavost a touha kontrolovat zaměstnance přesahuje únosné meze, připravuje vláda sankce.

Vládní kabinet souhlasí s doporučením veřejného ochránce práv, podle kterého by inspekce práce měla mít možnost pokutovat zaměstnavatele za neoprávněné sledování zaměstnanců na pracovišti. Vláda chce podnět začlenit do plánu legislativních prací pro příští rok, uvádí ve zprávě pro poslance o využití ombudsmanových doporučení. Úřad ochránce práv označil za absurdní situaci, kdy inspekce může sledování na pracovištích kontrolovat a žádat nápravu, sankci ale uložit nemůže. 
Nyní inspekce postupuje tak, že se obrací na Úřad pro ochranu osobních údajů. Úřad ale ukládá pokuty výhradně za skutky, které se týkají zpracování osobních údajů, tedy v případech, kdy jsou zaměstnanci sledováni technikou se záznamem. 
"Pokud zaměstnavatel zasahuje do soukromí zaměstnanců jinýmiprostředky, například v takzvaném on-line režimu, není toto nezákonné jednání postižitelné ani Úřadem pro ochranu osobních údajů ani orgánem inspekce práce," konstatoval veřejný ochránce práv v jednom z loňských doporučení. Vláda upozorňuje ve zprávě na to, že taková porušení zákoníku práce se budou vzhledem k jejich povaze a možnostem inspekce těžko prokazovat. 
Nových doporučení na úpravy zákonů bylo ve zprávě o loňské činnosti ombudsmana celkem deset. Kabinet  chce vyjít veřejnému ochránci práv vstříc v požadavku, aby mohl podávat veřejné žaloby pro porušení antidiskriminačního zákona. Vláda taky slibuje, že vyslyší podnět, podle kterého se ve sporech o diskriminaci přesune důkazní břemeno ze žalujícího na žalovaného. Žalovaný tedy bude muset dokládat, že neporušil zásady rovného zacházení.
 
Zákon stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance, a to nejen na pracovišti, ale i ve veřejných prostorách. Například i tím, že podrobuje pracovníka otevřenému či skrytému sledování