Odklad školní docházky je v České republice velké téma, nedávný výzkum Pedagogické fakulty UK ukázal, že jedním z hlavních důvodů vysokého počtu odkladů je nedůvěra rodičů ve vzdělávací systém a strach z toho, že jejich dítě ve škole neuspěje.
Příčin odkladů je řada a ne vždy je posunutí školní docházky zcela namístě. Povinnost dostavit se k zápisu má každé dítě, které do 31. srpna daného roku oslaví šesté narozeniny. Během zápisu se pak posuzuje jeho školní zralost a případně se doporučí návštěva pedagogicko-psychologické poradny. Tu mohou doporučit také učitelky v mateřské škole, které s dítětem pracují. "Velmi záleží na tom, co je důvodem odkladu. Může to být špatná grafomotorika, kdy děti zápolí s držením tužky. Někdy jsou sociálně nezralé, je pro ně problém pracovat v kolektivu nebo se logopedicky nepodařilo zlepšit výslovnost natolik, aby nebyla handicapem.
Narozeniny v létě nejsou důvodem k odkladu
Není nijak neobvyklé, že se objeví více důvodů pro odklad současně. To potvrzuje i psycholožka Lenka Krejčová, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy: "Nejčastěji můžeme hovořit o nezralosti kognitivní, kdy děti nejsou ještě plně připraveny na učení ve škole, nemají rozvinuté základní schopnosti, které jsou předpokladem pro nácvik čtení, psaní a počítání," vysvětluje. I zdánlivě jednoduché činnosti, jako je čtení, psaní a počítání, pak mohou pro dítě představovat obrovský problém a celý proces učení bude stagnovat.
K dalším důvodům pro odklad patří i sociální nebo emocionální nezralost, kdy jsou děti ještě příliš hravé a příliš fixované na rodinu. "Pak by nezvládaly základní pravidla chození do školy, včetně toho, že musí poslouchat cizí autoritu, přizpůsobit se pravidlům života ve škole a třídě, vydržet přiměřenou dobu sedět na svém místě či se umět samy o sebe přiměřeně postarat, například dojít si na toaletu, oblékat se a podobně," dodává psycholožka.
Naopak jen to, že dítě oslaví šesté narozeniny "až" v létě, by samo o sobě důvodem k odkladu být nemělo. "V jedné třídě se mohou sejít děti po odkladu školní docházky, které mohou být i téměř o dva roky starší než čerstvě šestiletý prvňáček. Může jít o tak významný vývojový rozdíl, že mají rodiče obavu, že jejich dítě bude ve škole "na chvostu" prostě proto, že bude ve třídě nejmladší a v kolektivu třiceti dětí se mu nedostane přiměřené pozornosti," popisuje psycholožka s tím, že právě obavy rodičů z toho, jak dítě školu zvládne, by sice neměly být oficiálním důvodem, ale mohou hrát svou roli. Někdy může dojít i k tomu, že se rodina stěhuje. Dítě by do původní školy chodilo jen krátce a pak by ji muselo změnit. I takové situace někdy vedou k tomu, že chtějí rodiče svému potomkovi čas strávený ve školce o rok prodloužit.
Odložení nástupu do školy znamená, že dítě stráví další rok ve školce. V tom je ale potíž. Pokud odklad nebyl namístě, dítě může mezi mladšími dětmi vynikat, ale také brzy ztratit zájem o činnosti, které už zná a bezpečně ovládá. Do první třídy tak nenastoupí se zvídavým očekáváním, ale spíš s pocitem nudy. "Je potřeba se dítěti s odkladem v mateřské škole věnovat ve větším rozsahu, aby nezakrnělo a opakovací rok byl pro ně účelný," shrnuje Šedivá.
U předškoláka s nevhodně zvoleným odkladem se mohou objevit potíže také po nástupu do školy. Může se dokonce stát, že se jako skoro osmiletý setká v jedné třídě s žáky téměř o dva roky mladšími. "Když bude vše umět, bude se ve škole pravděpodobně nudit, což se projeví neklidem, zlobením, nápady, o které nikdo nestojí. Z šikovného dítěte se může shodou nepříznivých okolností stát žák – lump, což jeho vývoj i potenciál může ohrozit," dodává psycholožka.
Nesmyslný tlak na výkon
V České republice dítě musí zahájit povinnou školní docházku nejpozději ve školním roce, ve kterém oslaví osmé narozeniny. To znamená, že teoreticky může dostat odklad dvakrát za sebou. Současně existuje možnost takzvaného dodatečného odkladu pro případ, že se během prvního roku školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost dítěte. Prvňák se vrátí zpět do mateřské školy a do první třídy nastoupí znovu. Mít tuto možnost v záloze může některým rodičům ulevit při rozhodování o odkladu. Ten sám o sobě pro budoucí studijní i profesní úspěchy mladého člověka neznamená mnoho. Úspěšné může být dítě, které do první třídy nastoupilo s plyšákem v aktovce, stejně jako to, které strávilo o rok déle ve školce. Proto je nutné situaci každého budoucího prvňáka posuzovat individuálně a vyslechnout názor jak vyučujících při zápisu, tak učitelů ve školce i psychologa či psycholožky v poradně.
Nemá smysl se rozhodovat pod tlakem. Naopak se rodiče sami mohou lapit do kruhu obav, které se pak přenáší i na dítě. Mohou tak zvolit odklad "pro jistotu", i když objektivní důvody pro něj nejsou. "Podle mého názoru se školy v současné době stávají tak výkonovými, že se rodiče obávají dítě jim svěřit. Stává se z toho začarovaný kruh – rodiče vědí, že ve škole je více dětí po odkladu, a začnou se obávat, že jejich dítě nebude nároky zvládat, protože nastoupí-li v řádném termínu, bude o hodně mladší než ostatní, takže také raději volí odklad, čímž počet takových dětí narůstá," vysvětluje psycholožka.