Počítače, tablety a mobily mění způsob, jak píšeme. Ve finských a amerických školách už hodiny psaní na počítači nahradily výuku krasopisu. Blíží se definitivní soumrak pera? A je to dobře?

Výuka krasopisu – dnes se mu říká vázané písmo – bývala něco jako přijímací rituál pro prvňáky. Povinná a naprosto klíčová součást školních osnov.

Psané komunikaci dominuje ťukání na klávesnicích a displejích. Generace našich dětí se učí (nebo to dokonce umějí od narození?) nejdřív to, a pak teprve psaní rukou. Už ani vlastní podpis nemusíme – díky bezkontaktním platebním kartám – vyšvihnout tak často. "Má staré dobré pero a papír ještě vůbec nějaké konkurenční výhody?" ptají se v článku BBC.

 Finsko, které vede mezinárodní žebříčky efektivity vzdělávacího systému, ji zcela bez skrupulí vyměnilo za výuku psaní na počítači loni na podzim. Ve Spojených státech zmizel krasopis z povinných standardů školních osnov v roce 2013. Školy dostaly pokyn, že se mají postarat o to, aby všichni žáci čtvrté třídy "uspokojivě ovládali klávesnici".

 Výuka psaní tiskacích písmen se přesunula do osnov mateřské školky a první třídy, krasopis zmizel úplně. Některé státy se vzbouřily a návrat výuky psaní si vymohly. Například v Arizoně žáčky stále nechávají kroužit na papíře oblouky písmen, ale takových států už je v USA menšina.

Minna Harmanen z Finské národní vzdělávací agentury říká, že odezva na revoluční změnu byla převážně pozitivní a nezaznamenali žádné stížnosti od učitelů, žáků ani rodičů. "Později ve svém pracovním životě budou dnešní studenti vypracovávat naprostou většinu textů na počítači. Naučit se psát rychle je tedy velmi důležité," říká.

Lepší motorika i paměť
Asociace učitelů finštiny upozorňovala na to, že výuka psaní má vliv na jemnou motoriku i na rozvoj mozku a u dětí, které už se krasopis učit nebudou, by měl být nahrazen ručními pracemi a kreslením.

Někteří ztotožňují úpadek pera s úpadkem civilizace. Pravdou je, že má-li být cílem veřejného vzdělávání připravit studenty na to, aby se stali úspěšnými a zaměstnatelnými dospělými, psaní na počítači je nepoměrně užitečnější než psaní rukou.

Povolání, v nichž se ještě ohánějí perem, bychom už na prstech jedné ruky spočítali. A než dnešní děti nastoupí do svého prvního zaměstnání, bude jich ještě méně.